Zasnoubení

"Nic....Já...," zarazil se Alec. "Miluji tě.""Taky tě miluju.""Já jen..," pokračoval Alec. "Uvědomil jsem si pár věcí a znamenáš pro mě strašně moc," zvedl Alec oči k Magnusovi. "Bez tebe si neumím svůj život představit." Magnus několikrát překvapeně zamrkal, začínalo mu docházet, kam Alecova řeč směřuje. "Ten zbytek svého života chvi strávit s tebou." Dokončil Alec svou řeč. "Vezmeš si mě?"


Magnus panikařil. Alec ho překvapil. Ne, že by si Aleca nechtěl vzít. Chtěl....Časem. Teď cítíl, že není ta správná chvíle. Po ztrátě magie se necítil sám sebou a věděl, že to bude chtít čas, než si na novou skutečnost zvykne. "Alexandře, já...." Magnus hleděl střídavě na Aleca a rodinný prsten Lightwoodů. Nevěděl, co říct. "Je to tak nečekané a náhlé. A já....Nemůžu...Ne teď." Alecův úsměv zvadl. "Chápu to," zašeptal. "Tohle není ne, Alexandře. To jen znamená, že teď není ta pravá chvíle.""Rozumím ti," přikývl Alec. "Necháš si ho?" Podával mu Alec krabičku. "Můžeš si ho vzít, kdykoliv to budeš cítit.""Jsi si jistý?" Zeptal se nejistě Magnus. "Jsem," přikývl Alec. Nikdo jiný to stejně nebude!


Když vedle sebe o pár hodin později uléhali, otočil se Magnus na Aleca. "Zlobíš se?" Alec se zvedl na lokti a zavrtěl hlavou. "Nezlobím. Jen...Chápu to. Prošel sis spoustou věcí a ztratil jsi část sebe...znovu. Nechtěl jsem tlačit.""Alexandře.""Víš co?" Usmál se Alec. "Nový plán. Byt. Nějakým způsobem získáme tvojí magii zpátky a pak se uvidí, co dál," navrhl Alec. "Co ty na to?""To zní jako plán," přikývl Magnus. "Ale nebude to jednoduché.""A co je?" Zeptal se Alec s pokrčením ramen. "Navíc. Jsme na to dva." Alec se naklonil nad Magnuse a políbil ho. "Miluji tě.""Taky tě miluju," oplatil mu Magnus polibek.