Vždycky najdu cestu, jak se k tobě vrátit - 13. kapitola

Alec vyšel ze sprchy a chytil svou matku a svého přítele ve vášnivé debatě o nové podzimní kolekci. „To je...,“ poklesla Magnusovi brada, když uviděl Aleca v tričku s logem Hunter´s Moon.„Jo, to je přesně ono,“ zasmál se Alec. „Pořád přemýšlím o předváděcím molu.“ Magnus se smíchem zavrtěl hlavou. Maryse se otočila, aby věděla o čem to oba mladí muži mluví. „To tričko vypadalo nově, tak jsem...“

„Mami, tohle tričko má tak trochu svojí historii,“ ušklíbl se Alec. „Bylo mi darováno po té, co mě Magnus polil kafem a já neměl nic na převlečení.“

„Tak to potom jo,“ pokývala hlavou Maryse. „Sjedu nakoupit. Chcete něco, pánové?“ Zvedla se z křesla, aby poskytla Alecovi s Magnusem soukromí. „Děkujeme.“

„Něco novýho v případu Jonathan?“ Zajímalo Magnuse, když Maryse odešla. Alec zavrtěl hlavou. „Pořád uniká.“

„Zlato,“ položil Magnus Alecovi na tvář svojí dlaň. „Oni ho najdou. Najdou ho a pak ho pošlou zpátky.“ Alec se pousmál a přikývl. „Pojď sem,“ přitáhl si ho Magnus do náruče. „Bude to dobrý, uvidíš.“

„Miluji tě,“ zamumlal Alec do Magnusova ramena. „Já tebe taky, Alexandře!“

„Tak co si kdo dáte?“ zajímalo Jace, když se celá banda usadila u jednoho stolu. I když žili ve strachu z Jonathanova útěku z vězení. Chtěli vypadnout do společnosti. Luke se k nim přidal, aby mohl v případě problému okamžitě zasáhnout. Všichni Jaceovi nadiktovali svoje objednávky a on odešel k baru. „Jsi v pohodě?“ Podívala se Clary na Aleca. „Ani ne,“ zavrtěl hlavou. „Sice se tu snažím bejt inkognito,“ ušklíbl se a přitáhl si kabát blíž k obličeji. „Ale znáš mě. Nikdy jsem na akce nebyl. Navíc nechci, aby se z toho stala senzace. Když zprávy o mém “zmrtvýchvstání“ před mým zmrtvýchvstání konečně utichly.“

„Chápu tě,“ přikývla Clary. „Slyšela jsem Jonathana, jak se baví se Sebastianem o poskytnutí alibi a došlo mi....“

„Ublížil ti?!“ Zhrozil se Alec. „Málem mě zabil,“ sklopila Clary oči. Alec objal Clary kolem ramen a přitáhl si jí k sobě. „Nějak to s náma dopadne, Frayová.“

„Já doufám v dobrý konec,“ zvedla k němu oči. „Tak to jsme dva.“ Jace se vrátil s objednávkou. „Teda kdybych nevěděl, že jsi gay. Tak začnu žárlit.“

„To nemusíš,“ zavrtěl Alec hlavou. „Jsem gay a jsem zadanej.“

„Tak se muchlej se svým přítelem a nedělej mi do holky.“ Celý stůl vybouchl smíchy.

Od svého zdroje se Jonathan dozvěděl, že Lightwoodovi, Bane, jeho ségra, Simon a Alec se baví v jednom menším baru v Brooklynu. Došel před dotyčný bar a vešel dovnitř a rozhlédl se. Lightwood se zrovna o něčem bavil s Banem.

"Alecu!“ Sykl Simon. „Co je?“ Zeptal se Alec. Simon kývl hlavou ke dveřím, Alec se podíval tím směrem a zbledl. „Luku,“ šťouchl nenápadně do policisty. „Je tady!“

„Tak to spustíme,“ ušklíbl se Luke. Jonathan došel k jejich stolu a po tváři mu přejel pobavený úsměv. Clary se tiskla k Jaceovi, Izzy k Simonovi. Magnus ho sledoval vyděšeným pohledem a ochranářsky se posadil před Aleca. „Ale no tak,“ ušklíbl se Jonathan. „Když je tu taková krásná rodinná atmosféra. Byla by škoda jí kazit.“

„Co chceš?“ Zeptal se Alec. „Myslím, že víš co chci.“

„Nemůžeme to vyřešit jako dva dospělí?“ Alec věděl, že ta otázka je zbytečná. Zkoušel to vyřešit v klidu mockrát a nic nevyšlo. „Ne! Chci aby tvoje hlava zdobila můj dům!“ Zavrčel Jonathan. „Proč hned takhle zhurta? Vždycky to jde i jinak.“ Zvedl se Alec. „Nechoď!“ Chytil ho Magnus za ruku a hlas se mu třásl. „Nejde. Protože nikdy nebudeš můj!“ Šlehl po Alecovi Jonathan pohledem. „No....Možná, že by to šlo i jinak,“ ušklíbl se. „Co kdybych zabil Banea? Pro změnu!“ Magnus vyjekl a přitiskl se k Alecovi. „Klid!“ Přitáhl si ho Alec k sobě. „Na Magnuse nešáhneš! To radši zabij mě!“ Všichni přítomní bolestivě zavřeli oči. „Alecu, prosím ne....“ Prosila zoufale Maryse. „Klid, mami! Mám nápad!“ Ušklíbl se Alec a vysoukal se zpoza stolu. „Je tu někdo od novin?!“ Zahulákal přes celý lokál. „Píšu pro Times,“ dostalo se mu odpovědi od mladého muže od protějšího stolu. „Myslím, že mám pro vás článek na titulní stránku,“ ušklíbl se Alec. A sundal si kabát a sluneční brýle. Barem se rozneslo několikanásobné lapání po dechu. „To je Alec Lightwood!“ Ozývalo se rozhořčené šeptání. „Jo to jsem. A stojím tu vedle svého vraha! Jonathana Morgensterna. A neuvěříte tomu, chce mě znova zabít!“

„Co to děláš?!“ Zuřil Jonathan. „Slyšel jsi někdy o tom být ušlapán daven?“ Ušklíbl se Alec. „Když máš fanoušky po celým New Yorku a jsi milován New Yorkem...“

„Ty proti mně štveš dav?!“ Couvl Jonathan o krok dozadu. „Přesně tak!“ Přikývl Alec. „Já tě zabiju!“ Přišpendlil Jonathan Aleca na stěnu. „To bych nedělal, být tebou!“ Polkl Alec, když ucítil Jonathanovi prsty na svém krku. „I kdybych tě měl zabít stokrát klidně to udělám!“ Vrčel Jonathan Alecovi do obličeje.

Lightwoodovi a spol. sledovali potyčku obou mužů se zatajeným dechem. „No tak to ukončíme,“ vysoukal se Luke zpoza stolu. „Jonathane Christophere Morgensterne, když v klidu pana Lightwooda pustíte bude to pro vás polehčující okolnost.“

„Nikdy!“ Tiskl Jonathan Aleca ke stěně. „Luku,“ prosila ho Maryse. „Udělej něco!“

„Luku!“ Sípal Alec. „Prostě to udělej!“

„Jonathane, nenuťte mě to udělat!“ Jonathan byl však odhodlaný Aleca zabít. Zazněly dva výstřely a Jonathanovo sevření povolilo. Jonathanovy oči naposled pohlédly do těch Alecovým a pak se svezl k zemi. Alec s ním. Snažící se nabrat dech. Magnus si k němu přidřepl. „Alexandře! Alexandře!“ Alec lapající po dechu se podíval na Magnuse. „Je mi fajn! Jsem v pořádku.“ Jace s Magnusem mu pomohli zpátky na nohy. „Je....?“ Zeptala se Clary roztřeseným hlasem. „Mrtvý,“ odpověděl Luke. „Clary, je mi to líto!“ Podíval se na ní Alec. „Ty za to nemůžeš. Kdyby ho Luke nezastřelil, zabil by tě.“

„Já vím, ale pořád...pořád to byl tvůj bratr.“

Jonathan Morgenstern zastřelen. Velký návrat Aleca Lightwooda! Hlásaly titulky novin. „Toť otázka,“ položil Alec noviny na pult a podíval se na Magnuse. „A chceš se vrátit?“ Zeptal se Magnus. „Nejspíš ne,“ zavrtěl hlavou. „Myslím, že knihkupectví Alexe Trueblooda bude lepším a klidnějším novým startem.“

„Ať se rozhodneš jakkoliv. Vždycky budu stát při tobě,“ usmál se Magnus a naklonil se přes pult, aby mohl Aleca políbit. Zvoneček nade dveřmi zacinkal a dovnitř vešel vysoký blonďák. „Netušil jsem, že ses vrátil!“ Alec s Magnusem od sebe odskočili, jako by se spálili. „Co prosím?“ Zeptal se Alec. „Říkal jsi, že musíš odsud vypadnout.“

„Jo vy myslíte, Alex Trueblood,“ došlo to Alecovi. „Jo,“ přikývl blonďák. „Nejsem Alex Trueblood. Už ne.“

„Jak to myslíš?“

„Jsem Alec Lightwood,“ představil se Alec. „Andrew Underhill. Ale....Ten model...?“

„Bývalý model,“ uchechtl se Magnus. „Chápu, že jsi z toho zmatený. Ale jestli máš čas, tady Magnus by ti mohl povyprávět o padající hvězdě a podivné vůli těch nahoře a jednom přání,“ pousmál se Alec. „A co se stalo s Alexem?“ Zeptal se Underhill, když Magnus skončil své vyprávění. „Alex Trueblood vlastně nikdy neexistoval. Jen falešné vzpomínky,“ pokrčil Alec rameny. „To je docela šílený,“ vrtěl Underhill hlavou. „Mě něco povídej,“ zasmál se Alec. „Takže já se přátelím s Alecem Lightwoodem. To mi nikdo neuvěří!“

„Chceš podpis?“ Navrhl Alec a všichni tři se rozesmáli. „To snad radši ne. Nebudu obtěžovat.“

„Neobtěžuješ,“ zavrtěl Alec hlavou.

„Nad čím přemýšlíš?“ Objal Alec Magnuse ze zadu a políbil ho na šíji. „Nad tím, jak jsem šťastný,“ otočil se mu v náruči Magnus. „Mám všechno, co jsem si kdy přál.“

„Zas to s těmi přáními nebudeme přehánět,“ políbil Alec Magnuse na špičku nosu. „Chceš pomoct s vybalováním?“ Zeptal se Magnus a Alec přikývl. Teď když byl Jonathan pryč, navrhl Magnus Alecovi, aby se nastěhoval. Jediní, kdo teď Aleca oběžovali byli novináři. S dotazy jestli se někdy vrátí na módní mola. Alec o jakémkoliv návratu do módního průmyslu nechtěl ani slyšet. Zavrtěl hlavou a vydal se za Magnusem, který začal otevírat krabice s jeho věcmi.