Vždycky najdu cestu, jak se k tobě vrátit - 12. kapitola

Magnus vešel do vestibulu nemocnice a zamířil k informacím. Pořád nechápal, proč Alex Trueblood chtěl, aby za ním přišel zrovna on. „Dobrý den,“ pozdravil sestru na informacích. „Dobrý den, s čím vám mohu pomoci?“ Usmála se. „Před několika hodina sem byl přivezen muž po nehodě. Alexander Trueblood, kde bych ho našel?“ Zeptal se Magnus.

Magnus klepl na dveře pokoje se jménem. A. Trueblood a vešel dovnitř. Alex ležel na posteli, zíral do stropu a na tváři měl zmatený výraz. „Ahoj?“ Pozdravil Magnus nejistě. Jejich poslední setkání neproběhlo zrovna v nejlepším duchu. Mladý muž natočil hlavou a jeho obličej se rázem rozzářil jako vánoční stromeček. „Magnusi!“

„Myslel jsem, že už mě nebudeš chtít vidět. Potom co se stalo, bych se ti ani nedivil,“ sklopil Magnus oči. Ono se mezi námi něco stalo? Něco na co si nevzpomínám? Nechápal. „Nikdy bych se na tebe nemohl zlobit.“

„Alexi, prosím...Já vím, že jsme to pokazili!“ Zvedl Magnus oči. Alexi? Nechápal. Moment! Já jsem vážně umřel a zreinkarnoval jsem do někoho jiného? A teď jsem zpátky. Jako zpátky? Tohle je šílený! Šílený!„Magnusi, podívej se na mě! Prosím!“ Magnus zvedl oči a podíval se do těch lískových. Nechápal to, místo vzteku a zmatení na něj hleděly s láskou. „Magnusi,“ pohladil ho po tváři. „To jsem já! Vrátil jsem se!“

„Al...Alexandře?!“ Zeptal se nevěřícně Magnus. „Ano,“ přikývl Alec. „J...Jak?“ Nechápal Magnus a do očí se mu narhnuly slzy. „To bych taky rád věděl,“ pokrčil Alec rameny a usykl. „Jsi v pořádku?“ strachoval se Magnus. „Já nevím. Prý jsem měl nehodu. Tedy jak se zdá moje druhé já mělo nehodu.“

„Nevím, jak to zvládáš tak v klidu. Vyšiloval bych,“ přiznal se Magnus. „Vlastně vyšiluju.“

„Já taky,“ pousmál se Alec. „V jednu chvíli umírám v Jonathanově náruči a v další sedím na nemocniční posteli a povídám si s tebou. Živý a zdravý...Teda skoro,“ kývl hlavou k obvázanému hrudníku. „Ty tři měsíce bez tebe byly peklo,“ přiznal tiše Magnus. „Tři měsíce?“ Vyjekl nevěřícně Alec. „Byl jsem mrtvý tři měsíce?“ Magnus přikývl. „Proboha,“ zavrtěl Alec oči. „Máma, Izzy, Max, Jace, táta.....“

„Zavolám jim,“ navrhnul Magnus. „Určitě je chceš vidět.“ Alec přikývl. „Dobře, tak chvilku jo?“ Alec znovu přikývl. Když se Magnus vrátil, Alec se pousmál. „Teď bych rád věděl, co se během těch třech měsíců událo,“ ušklíbl se Alec. „Seš si jistý?“ Zeptal se Magnus a nervózně si prohrábl vlasy. „Jsem,“ přikývl Alec. A tak mu Magnus začal vyprávět, o tom jak Izzy s Lydií našly jeho tělo, o Jonathanově zatčení, o padající hvězdě a přání, o jeho druhém já Alexovi, kterého Magnus potkal naprostou náhodou, o průšvihu, který způsobil tím, že Alexe představil Alecovým sourozencům. Alec bez jediného slova poslouchal.

„Volal Magnus,“ oznámila Izzy zbytku rodiny. „Co chtěl?“ Zeptal se Jace. „Našel Alexe,“ odpověděla. „Chce, abychom všichni. Říkám všichni,“ podívala se na Maryse s Lukem. „Plus táta. Přišli do nemocnice St. Ambrose.“

„Ty sis mě přál?“ Zeptal se Alec. „Vlastně ano,“ přiznal se Magnus se skloněnou hlavou. „Jace když poznal tvoje druhé já, tak říkal, že si se mnou moje přání pohrálo zajímavým způsobem.“

„To asi jo,“ ušklíbl se Alec. „Chyběl jsi mi.“ Magnus Aleca opatrně objal, aby mu ještě neublížil. „Ty mě taky,“ přitáhl si Alec Magnuse blíž k sobě a políbil ho do vlasů. „Už neodejdu, slibuju.“ Magnusovi se na tváři rozlil malý úsměv. „Miluji tě, Alexandře.“ Zvedl k němu oči. „Taky tě miluji,“ přitáhl si Alec Magnuse za bradu a políbil ho. Magnus neváhal ani vteřinku a začal mu polibky oplácet. Ani jeden nevnímal, že se otevřely dveře a dovnitř vešla Alecova rodina s Lukem.

Maryse, Luke, Robert, Jace, Izzy a Max postupovali nemocnicí k informacím. „Alexander Trueblood, kde ho najdeme?“ Zeptala se Izzy. Sestra na informacích jim odpověděla, poděkovali a vydali se tou cestou. „Zdá se, že nápad utéct se trochu vymknul z ruky,“ ušklíbl se Jace. „Jacei,“ okřikla ho Maryse. Zastavili se přede dveřmi pokoje a Jace vzal za kliku. Všech šest vešlo dovnitř a zarazili se při pohledu na líbající se dvojici.

Aleca s Magnusem přerušilo až odkašlání. Oba od sebe odskočili, jako by se spálili. „Ahoj,“ pousmál se Magnus a uhnul pohledem, zatímco Alec byl rudý jako rajče. „Teda vy to berete hopem,“ ušklíbl se Max. „Ani se neznáte a už....“

„No, to není tak úplně pravda, že se neznáme,“ přerušil Magnus Maxe. Zatímco Alec se kousal do rtu, tohle bylo těžší než myslel. „Magnusi, myslíš, že bys mohl....“ Podíval se Alec na Magnuse. „Jasně,“ přikývl Magnus. „Kdybys něco potřeboval, budu venku.“ Otočil se ještě. „Že bys křísil?“ Zasmál se Alec. „Nepadá hvězda,“ trhnul Magnus rameny. „Třeba budu padat z postele,“ vyplázl Alec jazyk. „Blbče,“ protočil Magnus očima. Lightwoodovi a Luke nechápali slovní přestřelku mezi oběma muži. V jednu chvíli je nenáviděl a teď se s Magnusem líbal a ještě spolu vtipkovali.

Po Magnusově odchodu se na pokoji rozhostilo nepříjemné ticho. „Co to mělo znamenat, pane Trueblood?“ Nechápal Robert. „Nejmenuji se Trueblood,“ zvedl Alec oči od peřiny. „Se asi hodně praštil do hlavy,“ ušklíbl se Jace. „Tohle už tu jednou bylo,“ přidala se Izzy. „Jmenuji se Alec Lightwood.“ V tu chvíli se na pokoji rozhostilo ticho. Všichni po sobě stříleli šokovanými pohledy. To přece není možné! Honilo se všem přítomným hlavou. „Tohle není vtipný!“ Obořila se na Aleca Izzy. „Můj bratr je mrtvý! Našla jsem jeho tělo u něj v domě.“

„Izzy. Jsem to já, opravdu. Když jsem se vyspal s Jonathanem, pořád jsi do mě vrtala.“ Při vyslovení jeho jména se otřásl. „Nejen ty, ale i Jace,“ podíval se na svého bratra. „Krátce po té jsem ti volal znova, abys mi přinesla čistý tričko, protože mě Magnus polil kafem.“ Izzy zalapala po dechu. To přece....Jak by tohle mohl vědět, kdyby to nebyl Alec.„Máma po druhém incidentu s Jonathanem jela přes půl New Yorku, jen aby se ujistila, že jsem v pořádku.“ Maryse do očí nahrnuly slzy. To byla pravda, byla tehdy vyděšená, aby Alec neudělal nějakou hloupost a pak ho našla spícího v posteli. „Al...Alecu?“

„Mami,“ přikývl Alec. „Alecu, chlapečku můj!“ Objala ho Maryse. „No jak se zdá, tak Magnusovo přání se jakýmsi pokřiveným způsobem splnilo,“ ušklíbl se Jace. Luke pozoroval objímací chumel na nemocničním lůžku s úsměvem. Úplně to nechápal, ale jak se zdálo před ním ležel Alec Lightwood živý a zdravý. „A vy jste?“ Přerušil Luka v jeho myšlenkách Alecův hlas. „Luke Garroway, policie města New York. Vyšetřoval jsem vaši vraždu.“

„Těší mě. A....?“ Kousl se Alec do rtu. „Jonathan Morgenstern je za mřízemi a jen tak se ven nedostane.“ Na Alecově tváři se objevila úleva. „Broučku, co ti Luke neřekl je to, že....“ Uhnula Maryse pohledem. „Vy spolu chodíte?“ Zeptal se Alec s povytaženým obočím. „Ano,“ přikývla Maryse. „No to je úžasný!“ Rozzářil se Alec. „To vám přeju. Ale bacha....“ Podíval se na Luka. „Je mi to jasný,“ přikývl Luke se smíchem. V tu chvíli se mu rozezvonil telefon. Chvíli poslouchal, pak se podíval na Aleca. „Postarám se o to.“ A zavěsil. „Co se děje, Luku?“ Zeptala se Maryse, když viděla jeho výraz. „Jonathan Morgenstern utekl z vězení!“ Alecovi z tváře zmizela veškerá barva.

„Neměj strach, budeš pod neustálým policejním dohledem. Jednu výhodu to má, tvoje matka chodí s policajtem.“ Utěšoval Luke Aleca. „A já myslel, že si budu muset udělat plastiku obličeje,“ ušklíbl se Alec. Jace se rozesmál. „Se moc nesměj, až ti půjde po krku šílenec. Tak ti do smíchu nebude.“

Aleca z nemocnice propustili o dva týdny později. Maryse mu nabídla, že může zůstat u ní. I Magnus musel uznat, že bude bezpečnější, když Alec zůstane s Maryse a Lukem. Když je Jonathan stále na útěku. „Nechala jsem si skoro všechny tvoje věci,“ otevřela Maryse jednu z krabic, zůstávajících v Alecově bývalém pokoji. „Neměla jsem to srdce je vyhodit.“ Do očí se jí nahrnuly slzy. „Mami,“ objal jí Alec. „Už je dobře,“ hladil jí konejšivě po zádech. „Jsem tady! Jsem tady!“

„Nechám ti chvilku, chovej se jako doma!“ Odtáhla se. „Jo, asi by bodla sprcha,“ pokrčil Alec rameny. Maryse odešla a nechala Alecovi chvilku. Alec se začal přehrabovat v krabicích s oblečením.

Maryse otevřela Magnusovi. „Ahoj,“ usmála se. „Pojď dál. Alec je zrovna ve sprše.“

„Já počkám,“ usmál se Magnus. „Dáš si něco? Kafe, čaj?“ Vyzvídala jako správná hostitelka. „Jenom vodu,“ usmál se.