Všechna naše tajemství - 6. kapitola

Maryse, Jace a Izzy při otázce ztuhli. Neschopní jediného slova jen Roberta pozorovali. "Ptám se kde je!" Zahřměl Robert. "Není doma," odpověděla Izzy. "Kam šel?" Vyptával se Robert dál. "To nevíme," zavrtěl Jace hlavou. "Za tím svým....?" Ani vyslovit to nemohl. "Roberte, uklidni se!" Zarazila ho Maryse. "Tys věděla, že je buzerant?!""Ano věděla jsem, že je gay," odpověděla Maryse klidně. "Ještě někdo z vás to věděl?" Zeptal se Robert. "Jo. My oba," odpověděl Jace. "To se mi snad jenom zdá!" Praštil Robert pěstí do stolu, až všichni tři leknutím nadskočili. "Až se ukáže, já už mu ty chlapi vyženu z hlavy. To se bude divit." Zvonek u dveří přerušil Robertova další slova. "Dojdu tam," zvedla se Maryse. Když otevřela spatřila vysokého blonďáka podepírajícího jejího syna.



"Tak jsme tady! Počkej!" Vyprostil se Andrew z Alecova objetí a chytil ho kolem pasu, aby ho podepřel. "Naši mě zabijou," zaúpěl Alec a zabořil hlavu do Andrewova ramena. "To bude dobrý uvidíš," pousmál se Andrew a stiskl zvonek. "Jestli ne budu tě chodit strašit.""To zní fér!" Rozesmál se Andrew. V tu chvíli se otevřely dveře a v nich stála Maryse Lightwoodová. "Dobrý den, paní Lightwoodová. Jsem Andrew Underhill, Alecův kamarád ze školy. Našel jsem tohodle ožralu v parku.""Taky tě miluju," protočil Alec očima. "Alecu, zlato jsi v pořádku?" Přešla Maryse poznámku o ožralovi bez komentáře. Ani poznámka nemusela bejt z Aleca to táhlo na míle daleko. "Měli jsme o tebe strach. Děkujeme, pane Underhille.""Za málo. Nashledanou."



"Tak pojď, zlato. Lehneš si a vyspíš se z toho." Maryse doufala, že se mu podaří Aleca dostat do postele dřív, než přijde Robert pátrat, kdo to zvonil. "Z toho, že jsem teplej se nevyspím," opáčil Alec opilým hlasem. "Ach bože," zavřela Maryse bolestně oči. "To bude dobrý, zlato. Všechno bude dobrý." Nakonec se jí podařilo s námahou dostat Aleca do postele, vzhledem k tomu, že Alec nespolupracoval to bylo dost těžký. "Mám tě ráda," políbila Aleca na spánek. Odpovědí jí bylo tiché zachrápaní. Maryse se usmála a tiše za sebou zavřela dveře. Teď přišla ta těžší část, přesvědčit manžela, že to nebyl Alec.



"Kdo to byl?" Zajímalo Roberta sotva se Maryse objevila v obývacím pokoji. "Nikdo, spletli si dům," odpověděla pohotově. "Až se ukáže Alexander pošli ho do mé pracovny. Budeme mít dlouhý a vážný rozhovor!" Zvedl se Robert a odešel. Maryse s úlevou zavřela oči a svezla se na gauč. "Mami?" Oslovila jí Izzy. "Aleca přivedl jeho spolužák. Náš drahý synáček se opíjel v parku," odpověděla Maryse. "Robert o tom nemusí vědět. Alec by mu ve svým stavu nebyl stejně schopný odpovídat.""Kde teď je?" Zajímalo Jace. "Spí ve svým pokoji.""Asi bych měla zavolat Magnusovi. Šílí strachy," nadhodila Izzy. "To máš pravdu," souhlasil Jace. "Magnus?" Zeptala se Maryse. "Magnus Bane. Alec s ním chodí, právě spolu je chytli a někdo to zveřejnil.""Můžu se podívat?" Zeptala se Maryse, Jace přikývl a podal jí svůj telefon. Kde měl otevřené IdrisLovesGossip, komentářů tam přibývalo jako na běžícím páse. Některé neutrální, jiné to Alecovi s Magnusem přáli, většina jich byla nenávistných. "Sluší jim to spolu," zvedla Maryse s úsměvem hlavu. "Jo, jenže někteří to nechápou," povzdechla si Izzy. "Jsme na střední, co bys chtěla?" Zeptal se Jace. "To máš pravdu. No nic já jdu volat Magnusovi." Zvedla se Izzy.



Magnus to Izzy vzal na první zazvonění. "Isabelle?" Ohlásil se vyděšeně do telefonu. Ahoj Magnusi, ozvala se Izzy. "Tak co? Nenapínej mě!"Alec je v pořádku. Andrew ho přivedl opilýho domů."Tak hlavně, že je v pořádku. A že to není nic horšího."Ne, čeká ho asi pěkná kocovina."A co doma?"Máma to vzala v pohodě. Tátá naproti tomu řádí jak deset čertů."Tak držím palce, aby to proběhlo co nejvíc v klidu."Díky. Měj se."Ty taky. A díky za zprávu."Kdykoliv.