Všechna naše tajemství - 3. kapitola
Publikováno 23.11.2019 v 16:03 v kategorii Kapitolové povídky, přečteno: 68x
Alec řekne Magnusovi pravdu
Když se Magnus druhý den ráno objevil v kuchyni, našel svého tátu jak dělá snídani. "Dobré ráno," pozdravil Magnus. "Dobré ráno," otočil se Asmodeus Bane s úsměvem. "Dělám vajíčka, dáš si?"
"Jistě," přikývl Magnus a začal vytahovat hrnky a nalil do nich kávu. "Jak sis to včera užil?" Zajímalo Asmodea, zatímco nandaval snídani na talířky. "Bylo to fajn. Byla tam pomalu celá škola," pokrčil Magnus rameny. "Něco se stalo?" Všiml si Asmodeus Magnusova výrazu. Políbil jsem Aleca Lightwooda. Stejně si nemusím dělat naděje. "Ne," zavrtěl Magnus hlavou. "Nic se nestalo." Zabořil vidličku do vajíček. "Dobrou chuť.""Dobrou chuť.""Alecu, no tak...U snídaně jsi řekl sotva půl slova." Vlezli do Alecova pokoje Izzy s Jacem. "Co chcete, abych řekl?" Rozhodil rukama. "Že se mi to líbilo? Že vím, jak se po mě Magnus kouká? Že mám největší chuť mu říct pravdu?" Vyptával se Alec a Jaceovi s Izzy poklesla brada. "Protože jako všichni si myslí, že chodím s Lydií.""Protože jim to nepopíráš," zvýšil Jace hlas. "Jsme na střední, Jacei. Chodíme s tlupou ignorantů!""Jednou se to o tobě, stejně dozví," zavrtěla hlavou Izzy. "Já vím," přikývl Alec. "Právě proto chci, aby se to Magnus dozvěděl ode mě a ne z drbů co se ženou po škole nebo hůř z IdrisLovesGossip.""Je pravda, že tam dlouho nic zajímavýho nebylo," rozesmála se Izzy. "Koho zajímá, že prvačky byly načapány jak kouří na záchodě?""Nikoho," trhli Alec s Jacem rameny. "A jak už jsem říkal u aféry Magnus/Camille. Do vztahů nikomu nic není.""Tak do toho!" Podpořili Izzy a Jace Aleca. "V nejhorším mě vynese v zubech."
Alecovi se za celý den nenaskytla příležitost s Magnusem promluvit. A Magnus sám ho ignoroval. Nejspíš si myslel, že Alec polibku litoval. "Netvař se jak kakabus." Sedli si k němu při obědě Andrew s Lydií. "Chtěl jsem mluvit s Magnusem, ale ten se mnou nemluví. Hádám, že si za to můžu sám," pokrčil Alec rameny. "Jo to můžeš, Lightwoode," ušklíbla se Lydia. Příležitost se Alecovi naskytla o tělocviku.
Trenér Garroway vyhnal děcka na školní hřiště s tím, že budou běhat. "Takový individua tu nemají co dělat," vrazil Jonathan do Magnuse. "Přesně. Je to nechutný líbat chlapa," přidal se Sebastian. "O co vám jde? Byla to jenom hra," nechápal Magnus. "Až na to, že ty sis to až nějak moc užíval." Luke dal pokyn, aby vyběhli a Jonathan se Sebastianem vzápětí podrazili Magnusovi nohy. Ten s usyknutím skončil na zemi. "Jsi v pořádku?" Sklonil se k němu někdo. Magnus zvedl hlavu a spatřil Aleca. "Nejradši bych ty dva blbečky kopnul někam," pokračoval Alec, zatímco Magnusovi pomáhal na nohy. "Jsi v pořádku?" Zopakoval Alec otázku. "Jo jsem. Děkuju," usmál se Alec. "Vy dva!" Doběhl k nim Luke. "Dobrý?""Tvrdí, že ano," přikývl Alec. "Běžte se posadit na lavičku," vyhnal je Luke z hřiště.
"Magnusi?" Oslovil ho Alec, když se oba usadili na lavičku. "Hm?" Zvedl Magnus hlavu. "Chtěl jsem si s tebou promluvit. O tom pátku, o té párty.""Nemusíš mít strach. Nic se nestalo, ne?" Rozhodil Magnus rukama. "Nemyslím, si že se nic nestalo," zavrtěl Alec hlavou. "Vím, jak se na mě díváš." Magnus uhnul pohledem. "Ta párty mi to jenom potvrdila. Mohl sis v tý místnosti vybrat kohokoliv a ty sis vybral mě.""Dobře," vložil si Magnus hlavu do dlaní. "Líbíš se mi. S Camille jsem začal chodit jenom proto, že jsem věděl, že u tebe nemám šanci.""Proč si myslíš, že u mě nemáš šanci?" Zeptal se Alec. "Protože jsi....protože....nejsi...Chodíš s Lydií." Alec se podíval na klusající spolužáky a rozesmál se. "Co je ti k smíchu?""Nechodím s Lydií,"zavrtěl hlavou. "Kdybych si mě vybrat, tak spíš chodím s Andrewem. Ale ten není můj typ. A je to skvělej kámoš a já nechci zničit naše přátelství." Magnusovi poklesla brada. Slyšel správně? "Alexandře? Ty jsi...?""Gay ano," přikývl Alec. "Proč jsi nic neřekl?""Střední škola. Sám jsi teď viděl, co to jsou za hovada.""Takže když jsem tě políbil...." Začal Magnus ale Alec ho přerušil. "Došlo mi, že to nemůžu tajit věčně. Líbilo se mi to." Magnus se usmál. "Kdo to všechno ví?" Zeptal se. "Izzy, Jace, Clary, Simon, Andrew, Lydia a ty.""Vaši to neví?" Alec zavrtěl hlavou. "Nemám ani v úmyslu jim to říkat. Alespoň ne, v nejbližší době. Asi si říkám, počkej na vysokou, bude to ve větším klidu. Jenže do vysoký mám dva roky. No rok a půl," opravil se. "Je to na tobě, kdy to přiznáš okolí.""Přesně," přikývl Alec. "Takže to mám brát tak, že jsi mi odpustil?" Zeptal se s nadějí v hlase. "Není co odpouštět, Alexandře," zavrtěl Magnus hlavou. "Když tě pozvu na rande přijmeš to?""Rád. Kdy a kde?" Zeptal se Alec nadšeně. "Co třeba zítra po škole? Dneska už mám něco naplánovanýho," navrhl Magnus. "To zní skvěle," přikývl Alec.
"Alec je nějakej nadšenej," všimla si Clary u oběda. Alec jen protočil očima a věnoval se svému obědu. "Vyklop to, brácha!" Šťouchla do něj Izzy. "Fajn," povzdechl si Alec a rozhlédl se, jestli je někdo neposlouchá. "Mám rande," odpověděl. "No nekecej!" Vyjekla nadšeně Izzy. "Takže to klaplo?""Hádám, že jo," přikývl s úsměvem Alec.
Komentáře
Celkem 0 komentářů