Všechna naše tajemství - 1. kapitola

Magnus si přes rameno přehodil tašku a z věšáku sundal klíče od auta. "Tak já jdu. Ahoj," rozloučil se se svým otcem. "Ahoj Magnusi, užij si to," rozloučil se se svým synem Asmodeus Bane. Magnus za sebou zavřel dveře a zamířil do garáže, kde parkovalo jeho auto. Nastartoval a rozjel se k bytu svojí přítelkyně Camille Belcourt, aby ji jako každé ráno vyzvedl. Vystoupil z auta a vešel do domu, ve kterém Camille bydlela. Stiskl zvonek a čekal. Dlouho se nic nedělo. Magnus to zkusil znovu. Že by zapomněla a už odešla?Honilo se Magnusovi hlavou. "Camille!" Zaklepal na dveře. Ty se otevřely a v nich stála Camille v županu. "Magnusi, co tady děláš?" Zeptala se překvapeně. "Jako vždycky jsem tě přijel vyzvednout, abychom společně jeli do školy," odpověděl Magnus. "Dej mi chvilku," usmála se. "Zlato, kdo to je?!" Ozval se za Camille mužský hlas a Magnusovi poklesla brada. Byl to jeden z fotbalistů co hrají za Střední školu Idris, jeho jméno se Magnusovi nevybavovalo. Jediné co bylo v tuhle chvíli jasné, bylo to, že ho s ním Camille podvedla. "Camille, co to....?""Byl to trochu náročnější večer," pokrčila Camille rameny. "Ale nic to neznamenalo, Magnusi. Opravdu ne.""To si ze mě děláš srandu!" Otočil se Magnus na patě. "Tohle je konec!""Ne, zlato. To nic neznamenalo. No tak, přece mi odpustíš. Ty a já patříme k sobě!""Ne, Camille, ne! Nemůžu ti to odpustit!" Sbíhal Magnus ze schodů. "Prostě ses ním vyspala!""Byla to chyba!" Volala bruneta za Magnusem. "Možná! Ale mezi námi je konec!" Nastoupil do auta a rozjel se pryč. Nemohl jet do školy. Ne v tomhle stavu.


"Dobré ráno, rodino." Vstoupil do kuchyně Robert Lightwood, kde zbytek rodiny snídal. "Dobré," zaznělo sborově. "Tak kdo chce vzít do školy?" Zajímalo Roberta. Jace, Alec a Izzy si vyměnili otrávené pohledy. Ani za zlatý prase, tatínku! Jediný, kdo byl z návrhu nadšený byl Max. "Já! Já!" Ozval se nadšeně. "Alespoň někdo, když naši puberťáci nejeví zájem," pocuchal Robert Maxe ve vlasech. "Vážně tati?" Zeptala se Izzy. "Ty nevíš, jaký to je!""Co jaký je?" Nechápal Robert. "Koukají se na tebe skrz prsty, když jsi učitelský dítě. O to víc, když jsi dítě zástupce ředitele.""Vy se snad za mě stydíte?!" Zeptal se Robert s povytaženým obočím. "Nestydíme," zavrtěl Alec hlavou. "Jen říkáme, že není dobrý nápad nás denně vozit.""Přesně," souhlasil Jace. "My se rádi projdeme a uděláme něco pro zdraví." Alec s Izzy se málem utopili v hrnku s čajem. Narozdíl od Roberta a Maryse, kteří začali Jace chválit, že myslí na své zdraví. Moc dobře věděli, že jde jen o muchlování s Clary ve smrkovém hájku před školou.



Zastavil se v kavárně, kde si koupil kafe. A zamířil nakupovat, musel si spravit po rozchodu náladu. Pořád lepší než sledovat soucitné pohledy jeho přátel. Magnus chodil na Střední školu Idris a mezi jeho nejlepší přátele patřili Catarina Loss, Ragnor Fell a Raphael Santiago. Momentálně opravdu neměl náladu jim čelit. Místo toho upíjel kávu a brouzdal obchodním domem. A slintal nad každým kouskem vystaveným ve výloze. Vlastně si to mohl dovolit, jeho otec byl majitelem projektové firmy Bane´s Buildings, která celkem slušně vynášela. Takže Magnus se nemusel škudlit každý cent. Stačil pořídit dvoje kalhoty a dvě košile, když mu píplo upozornění. Vytáhl telefon a zjistil, že někdo přidal nový příšpěvek na školní stránky IdrisLovesGossip. Magnus stránky otevřel a úsměv mu povadl. Velká láska skončila - Královna roztleskávaček Camille Belcourt a Magnus Bane se rozešli. Většina komenářů vyjadřovala lítost, někteří pánové jásali, že konečně mají šanci. Čemuž se Magnus musel hořce zasmát. Neměli šanci. A i kdyby jí měli, skončí stejně jako on. Camille nikdy s nikým dlouho nechodila, vždycky jí omrzeli a odkopla je. Opravdu? To nemáte nic lepšího na práci, než sledovat kdo s kým?! Ubožáci! - A. Lightwood. Magnus se musel pousmát. Alec Lightwood. Syn zástupce ředitele. Vysokej, černé vlasy, lískové oči. Magnus na něj měl crush už od druháku, ale pak skončil s Camille. Plus ani neví, jestli je Alec gay. Hele, kdo se ozval. Tatínkův chlapeček. Sem nechoď, když ti to tak vadí. - J. Morgenstern. Jonathan Morgenstern školní idiot největšího kalibru. Kdykoliv se něco semele je jasný, že je u toho on a jeho nejlepší kamarád Sebastian Verlac. Někdy jsou tu i dobrý věci. Já jen říkám, že nikomu nic není do toho, že se Belcourt a Bane rozešli. Spíš by vám jich mělo bejt líto a ne je veřejně rozpitvávat. - A. Lightwood.Nešiř tu blbou náladu, Lightwoode. - S. VerlacJděte všichni do prdele! - A. Lightwood. Budu mu muset poděkovat, napadlo Magnuse.



"Četla jsem jak ses pustil do Jonathana a Sebastiana," přisedla si Izzy k Alecovi. "Tak mi vysvětli, co je komu po tom, že se Magnus s Camille rozešli?""Nic. V čemž máš pravdu," souhlasila Izzy. "Jenže znáš to? Lidi, milujou drby," nabrala si oběd. "Tohle je teda dobrá šlichta," ušklíbla se. "Tak proč sis to dala?" Rozesmál se Alec. "Čau lidi," přisedli si k Alecovi a Izzy Jace, Clary a Simon. "Nazdar," zahuhlal Alec s plnou pusou. "Tebe maminka neučila, že nemáš mluvit s plnou pusou?" Ušklíbla se Izzy. "Ahoj lidi.""Taky tě miluju," protočil Alec očima.



"Jak bylo ve škole?" Zajímal se Asmodeus Bane, když se Magnus ukázal doma. "Nebyl jsem tam," odpověděl Magnus. "Jak to?!" Zamračil se Asmodeus. Tohle se mu nelíbilo. "Rozešli jsme se s Camille. Neměl jsem na ty pohledy ostatních.""Magnusi, vím je to smutný. Ale do školy prostě musíš chodit. Je to důležitý!""Já vím," přikývl Magnus. "Šlo jen o dnešek."



Magnuse stejně druhý den při příchodu do školy, přivítaly soucitné pohledy. Nevěnoval jim pozornost. Nechtěl, aby ho někdo z nich litoval. Posbíral v rychlosti svoje učení a vydal se na hodinu. Matika. Kdo, že byl ten Bane, který si vypracoval tenhle rozvrh? Vešel do třídy. Všechny židle byli obsazené. Jediná volná místa byla vedle Aleca nebo přímo před učitelským stolkem. A to fakt Magnus nechtěl. "Můžu?" Zeptal se Magnus. Alec zvedl hlavu, usmál se a přikývl. "Sedni. Andrew je stejně nemocný." Andrew Underhill, Alecův nejlepší kamarád. "Alecu, děkuju jak ses mě tam zastal.""To nic nebylo. Stojím si za tím, že kdo s kým chodí nebo nechodí je čistě jeho soukromá věc." Magnus se vděčně usmál a než stačil odpovědět do třídy vešel učitel Victor Aldertree. "A vida pane Bane se rozhodl poctít nás svou návštěvou...," usmál se spokojeně. "Včera jsme psali písemnou práci, tak pojďte k tabuli." Magnus zbledl jako stěna a hledal po třídě nějakou záchranu, ale nikdo mu jí nenabídl. Takže mu nezbylo nic jiného než se zvednout a dojít k tabuli.Jediný, kdo mu věnoval alespoň soucitný pohled byl Alec. Což mu zlepšilo náladu.