Andílkův blogPovídky a knihy

Velká otázka

Publikováno 19.06.2021 v 13:00 v kategorii Jednorázovky, přečteno: 109x

Jsem zpět s volným pokračováním HLEDÁNÍ SEBE SAMA. Předchozí povídku, ale pro tuhle znát nemusíte. Jen abych k tomu chtěla dodat, že to není u každého stejný. Někteří z nás po dětech touží, klidně si je i adoptují. Je to to samé jeho u všech ostatních lgbt+ a heterosexuálů. S našimi orientacemi to nijak nesouvisí. Je to jenom na nás všech, pro co se rozhodneme. Alec s Magnusem společně řeší další krok v jejich vztahu.

Magnus s Alecem se proházeli parkem. Už spolu byli dva roky. Magnus se toho musel spoustu naučit. Aby mezi nimi nevznikali problémy. Chodit s asexuálem nebylo ze začátku jednoduché. Ale Magnus s Alecem si spolu sedli a vzájemně se doplňovali.







„Strejdo, strejdo!“ Někdo za nimi volal. Oba se současně otočili, za nimi utíkala a mávala na ně pětiletá holčička. „Madzie!“ Klekl si Alec a chytil děvče do náruče. „Ahoj strejdo,“ objala ho Madzie kolem krku. „Strejdo Magnusi,“ natahovala Madzie ruce k Magnusovi. „Ahoj princezno,“ převzal si jí do náruče. „Kdepak máš maminku?!“ Zeptal se Magnus. „Tady, Bane,“ zasmála se Cat, když k nim došla. „Rád tě vidím.“

„Já vás taky,“ usmála se.











Všichni čtyři vešli na dětské hřiště. „Madzie, pojď. Půjdeme si hrát, ať mamka se strejdou můžou probírat dospělácký věci,“ vzal Alec Madzie za ruku. Cat s Magnusem se rozesmáli. Cat s Magnusem pozorovali hrající si dvojici. „S dětmi mu to jde,“ otočila se Cat na Magnuse. „Je nejstarší ze čtyř sourozenců. To bude tím,“ pokrčil Magnus rameny. „Byl by skvělým tátou.“

„Nikdy jsme o tom nemluvili,“ zavrtěl Magnus hlavou. Netušil, jak Alec nahlíží na celou věc. Jestli on sám nad tím přemýšlí.










Když přišli domů, všiml si Alec, že je Magnus zamyšlený. „Jsi v pořádku?!“ Staral se. „Jsem,“ přikývl Magnus. „Děje se něco? Udělal jsem něco?“

„Ne,“ odpověděl Magnus. „Chci se tě na něco zeptat.“

„O co jde?“ Zeptal se Alec. „Když jsem tě viděl, jak si hraješ s Madzie. Napadlo mě, jestli...“

„Ne!“ Přerušil Alec Magnuse. „Ještě jsem nedořekl.“

„Vím, co chceš říct. Já nechci mít děti,“ odpověděl Alec. „Když jsem se seznámil se Sebastianem, ještě jsem nad tím uvažoval. Manžel, děti, rodina. S Joem se tahle možnost objevila znovu. Jenže pak mi začali docházet různé věci. Ani jsem s ním nespal, tak jsem jsem mohl uvažovat o možnostech, že bychom si založili rodinu? Pak mi došlo, kdo a co jsem. A nějak jsem věděl, že to prostě nejde dohromady, že to ani jít nemůže. Miluju děti a ony z nějakého důvodu milují mě. Půjčit si, pohlídat, rozmazlit a vrátit, to ano. Ale že bych uvažoval o tom, že bych si sám s partnerem osvojil dítě, to ne.“

„Dobře.“

„Jenom dobře?“ Zvedl Alec tázavě obočí. „Věděl jsem do čeho jdu, když jsem si vybral za partnera tebe. Miluju tě a nic to nemění na to, že spolu nemáme sex nebo kupu dětí. Miluju tebe a záleží mi na tobě. Budu šťastný, když ty budeš šťastný.“

„Já jsem, věř mi. Jsem šťastný,“ přistoupil Alec k Magnusovi a objal ho.










Alec se vrátil z práce a našel Magnuse, jak sedí na gauči a zamyšleně hledí před sebe. Aleca bodlo u srdce. Nechtěl včerejším rozhovorem svého přítele ranit. Sedl si vedle Magnuse a kousl se do rtu. Položil ruku kolem Magnusových ramen, když se musel přemáhat. Magnus se na něj otoočil. „Netušil jsem, že už jsi doma.“

„Teď jsem přišel. Magnusi, já...K tomu včerejšku...“

„Neomlouvej se. Nemůžeš za to. To nad čím jsem tady přemýšlel, s tím tak nějak souvisí.“

„Jak?“ Zvedl Alec překvapeně obočí. „Přemýšlel jsem. Když nebudeme mít děti. Ne, opravdu mi to nevadí,“ doplnil Magnus, když viděl, jak se Alec nadechuje. „Mohli bychom si pořídit kočku.“ Alec se usmál a přikývl. „Chceš kočku?“ Zeptal se Alec. Magnus přikývl. „Tak se zvedej!“

„Co?“ Nechápal Magnus. „Jdeme pro ní!“












„Alexandře, nemůžeme jen tak....,“ Magnus se zarazil, když společně vstoupili do útulku. „Magnusi, vítej v Alicante,“ usmál se Alec. „Budete si přát?“ Oslovila je mladá žena. „Alecu?!“

„Ahoj Aline, tady s Magnusem bychom si chtěli pořídit kočku.“

„Tvůj přítel?“ Vyzvídala překvapeně Aline. „Já vím,“ pokrčil Alec rameny. „Prostě se to stalo.“

„Tak pojďte se mnou.“ Zavedla je Aline ke klecím s kočkami.











„Jednou mi budeš muset povědět, jak jste se poznali.“

„Přes Izzy,“ odpověděl Alec, zatímco společně s Magnusem nakukoval do klecí. „Pracují spolu. Magnus měl o mě zájem a já byl idiot.“

„To byl Lightwoode,“ zasmála se Aline. „Ale když si představím, všechny tvoje zkrachovaný vztahy, tak chápu.“

„Není to snadný, randit s ním,“ otočil se od klece Magnus. „Ale když se chce jde všechno. Jen se musí najít společná cesta, která vyhovuje oběma stranám.“ Odpověděl Magnus a láskyplně se podíval na trojbarevné kotě.

„Řekl bych, že jsme jí našli,“ usmál se Alec. „Líbí se ti, Alexandře?“ Zvedl Magnus kotě do náruče. „Jistě,“ podrbal Alec kocourka za ušima.








Kocoura pojmenovali Předseda Mňau. Bylo to jejich společné zlatíčko. Magnus se ujal role rozmazlovacího tatínka, kdykoliv byl Alec z dohledu. Jednoho dne se Alec vrátil z práce a tvářil se tajemně. „Je všechno v pořádku?“ Staral se Magnus. „V naprostém,“ přikývl Alec a objal Magnuse ze zadu kolem pasu jednou rukou a druhou mu podával telefon. „Přečti si to!“ Magnusovi poklesla brada. „Budeme rozmazlovací strejdové.“









Ve zprávě stálo. Uvidíme se za 8 měsíců, strejdové. Izzy a ke zprávě byla přiložena fotka z ultrazvuku.

Komentáře

Celkem 0 komentářů

  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?