Vánoční přání

Milý Santo,

jměnuji se Max Lightwood-Bane. A k Vánocům bych si přál, aby se můj táta vrátil domů. Mně a tátovi Magnusovi se po něm moc stýská.

Tvůj Max

Max odložil tužku a dal svůj dopis za okno. Vlezl si do postele a počkal na tátu Magnuse. „Tak hotovo?“ Zeptal se s úsměvem Magnus, Max přikývl. „Dobrou noc, broučku,“ líbl ho Magnus na čelo. Když Max usnul, Magnus se podíval na dopis. „To já taky broučku. To já taky,“ pousmál se smutně.

Max ráno seběhl schody a nadšeně křičel. „Santa! Santa!“

„Pomalu,“ zarazil ho Magnus. Oba vybalovali dárky od Clary, Jace, Maryse, Cat, byli tím tak zabraní, že si ani nevšiml muže, opírajícího se o futra. Měl na tváři šťastný úsměv.

Max se otočil. „Táta!“ Vykřikl nadšeně a rozběhl se k Alecovi. „Maxi!“ Chytil ho Alec do náruče. Magnus se zvedl z gauče a došel k nim. „Lásko.“ Alec pustil Maxe a objal Magnuse. A políbil ho. „Eee,“ ušklíbl se Max. „Stýskalo se mi.“

„To nám taky.“

„Santa mi splnil moje největší přání,“ objal Max Aleca kolem nohou. Alec si k němu dřepl. „Samozřejmě, že splnil. Je kouzelný.“