Ubrus

Magnus s Alecem a klukama dorazili na slavnostní oběd k Maryse a Lukovi. Max a Rafael vykulili oči, když pod obřím stromečkem uviděli hromadu dárků.

„Mami, Luku,“ střelili Alec s Magnusem po nich pohledem.

„Nemohli jsme si pomoct,“ pokrčil Luke rameny. „Max a Rafael jsou zatím jediná vnoučátka, která můžeme rozmazlovat.“

***

„Kluci, dárečky si můžeme rozbalit až po obědě, ano?“ Řekl jim Alec.

„Dobře, tatí,“ přikývli oba. A všichni zasedli ke slavnostnímu obědu. Maryse zapálila svíčku. Po jídle se kluci hned vrhli ke stromečku a vybalovali hračky ale i oblečení, za což byli Alec s Magnusem vděční.

***

Zatímco se Max s Rafaelem chlubili svým otcům a prarodičům s dárečkama, Luke navrhnul, že půjde udělat zmrzlinový pohár.

***

„Do hajzlu! Do hajzlu!“ Zněli z kuchyně nadávky.

„Jsou tu děti,“ hrozila se Maryse a křikla to zpátky.

„Co s tím mám teď dělat!“

Alec se zvedl a šel se podívat.

***

Ubrus byl v plamenech.

„Kurva!“ Zaklel Alec a pomohl ho Lukovi stáhnout, hodil ho do dřezu a pustil na něj vodu.

„Jsou tu děti, nemůžete....Co se tu stalo?“ Nechápala Maryse.

„Nic, jen tvůj vánoční ubrus od svíčky vzplál,“ pokrčil Alec rameny.

„Cože?!“ Vyjekla Maryse.

„Svícen dohořel, ten mech v kalíšku vzplál a vosk kapal na ubrus a na ubrus padlo i několik jisker a zapálily ho. Kdybych sem nepřišel mohli jsme volat hasiče.“

„Tak hlavně, že to odnesl jenom ubrus,“ ulevilo se Maryse.