Temný vzorec - Andrew Mayne

Doktor Theo Cray je proslulý tím, že za použití matematických metod dokáže vypátrat sériové vrahy. Jenže pak je vystaven působení viru, který ovlivňuje mozkovou činnost a vědomí, že má v těle virus, který z něj samotného může udělat zabijáka, mu zničí pověst i vyšetřování a on začne pochybovat o vlastní příčetnosti. Aby zachránil nevinné životy i sám sebe, sleduje Cray každé nové vodítko v případu vyšinuté zdravotní sestry, přestože pomalu ztrácí kontakt s realitou. Pokud má však dopadnout chameleonskou vražedkyni, musí čelit vlastní temné stránce, protože pouze v nebezpečných stínech najde to, co se snaží ulovit. A pro Craye je výprava nezaložená na výpočtech, ale pouze na intuici, tím nejděsivějším podnikem v jeho životě…

Na Thea se tentokrát obrátí v případě mrtvého dítěte, které zemřelo za podivných okolností v nemocnici. Čím víc se Theo do případu zaplétá tím víc zjišťuje, že nic není jak se zprvu zdálo. A i jeho vlastní úsudek může zradit, zvlášť, když je ovlivněn virem Hyde, kterým se nakazil, a který z něj může učinit zabijáka. 

Tenhle díl byl pro mě asi největším zklamáním celé série. Polovinu knihy se nic nedělo a všechno bylo psané tak rozvláčně a podrobně. Dokonce jsem i zvažovala, že knihu odložím a nedočtu. Ale nakonec jsem jí se zatnutými zuby dočetla. Za půlkou už to začalo být lepší, ale taky to nebyla žádná sláva. A řekla bych, že úplný konec to totálně zabil. Asi jsem nepochopila, co tím chtěl autor říci.

Tímhle pro mě celá série končí a dělám za ní tlustou čáru a vracet se k ní nehodlám (možná k Šelmě jednou, ta byla nejlepší). Ani do nového dílu pokud někdy vyjde. Chci na tohle zapomenout a hodit to za hlavu. Měla jsem Thea ráda a těšila jsem se až se ponořím do jeho vyšetřovacích metod. Ale po Šelmě mi další díly nesedly.