Světlo ve tmě - Prolog

Alec Lightwood žil docela normální život. Často snil o tom, že se po vzoru svého otce stane vojákem z povolání, aby na něj jeho rodina mohla být hrdá. Dokud se mu celý život neobrátil vzhůru nohama.

Na začátku čtvrtého ročníku na střední škole mu jeho kamarád Sebastian Verlac nabídl odvoz na motorce, Alec odmítl se slovy, že se projde, když je tak hezky. Sebastian ho přemlouval ať nasedne a dokonce mu podával helmu. Alec nakonec svolil. Že udělal osudovou chybu, mu došlo o několik minut později. Na silnici bylo cosi rozlitého. Sebastian nedbal varování a dostal smyk. Stalo se to tak rychle, že ani jeden z kluků, neměli čas reagovat. Sebastian se vyškrábal na nohy a rozhlédl se kolem. Kousek od něj leželo cosi co připomínalo kus nohy. Bledý Sebastian se otočil po Alecovi a zrak mu padl na kamarádovo zranění. „Kurva!“ Zaklel a začal couvat. Alec, který byl v šoku si ani pořádně neuvědomoval, co se vlastně děje. „Basi?“ Zeptal se rozklepaným hlasem. „To je krev!“ Pak Alecovi padl zrak na nohu. Nebo spíš na to co z ní zbylo. „Ne! Sebe! Sebe!“ Třásl se mu hlas. Sebastian volání nedbal. Dal se na útěk.

Alec by nejspíš na místě vykrvácel, kdyby kolem něj neprojelo auto. Okamžitě zastavilo. „Hej! Hej!“ Popleskala mu osoba po tváři. „Jenom klid!“ Přitiskl mu na krvácející ránu svojí bundu. „Jsem lékař.“ A druhou rukou vytáhl z kapsy kalhot telefon. Mluvil se záchrankou. „Nevypadá to, že by reagoval, je v šoku. A prodělal obrovskou ztrátu krve.“ Lékař se otočil na Aleca. „Jsi se mnou?“ Alec mdle přikývl. „Dobře, to je dobře,“ usmál se lékař. „Jak se jmenuješ?“

„Alec.“

„Všechno bude v pořádku, Alecu. Sanitka je na cestě.“