Štědrý den

Alec vzal děti na procházku. Vzali to z Alicante směrem do lesa. Kluci se cestou koulovali a dělali sněhové andílky.

***

Alec s Magnusem, co se nastěhovali do Alicante, chtěli převzít něco z evropské kultury a dočetli se, že v některých zemích se dárky nadělují už 24. prosince a ne 25. prosince ráno, jak je to v Americe. Tak chtěli klukům, udělat dvojnásobnou radost a udělat jim dvoje vánoce.

***

„Tati, tatí, podívej!“ Ukazoval Max na nazdobený stromeček uprostřed lesa a u něj stál sněhulák.

„Asi děti Civilů, chtěli udělat radost zvířátkům,“ pokrčil rameny Alec. Pomalu se začalo stmívat.

„Tak půjdeme domů, kluci. Doma na nás čeká horká čokoláda a táta.“ Kluci, jak slyšeli o horké čokoládě rozběhli se k domovu a Alec se pro sebe usmál.

***

Magnus zaslechl dětské kroky a podíval se na rozzářený stromeček, pod kterým byli dárečky. Doufal, že kluci budou mít radost.

„Tati, tati.“ Chtěl Max vylíčit Magnusovi, co v lese viděli a brada mu při pohledu na dárečky poklesla..

„Santa přišel dřív?“

„Jo zastavil se tady a povídal, aby vám to prý nebylo líto, tak vám tady nechal dárečky,“ přikývl Magnus.

***

Rafael s Maxem se vrhli na rozbalování dárečků.

„Vy jste taky netrpělivý, pane Lightwood-Bane?“ Otočil se Magnus na Aleca a v očích mu pohrávali ohníčky.

„Myslím, že my si necháme rozbalování na večer do postele, ne?“ Mrkl Alec a Magnus se rozesmál. Kluci se začali chlubit, co dostali za dárečky a usínali spokojení.

***

Když se kluci ráno probudili, k jejich překvapení je u stromečku čekala druhá várka dárečků.