Saga of Idris - 8. kapitola

Izzy, Simon, Clary, Jace, Asmodeus a Maryse s Maxem v náručí čekali. Max plakal, viděl, jak několik mužů neslo jeho otce, od krve se šípem zabodnutým v hrudníku. „Šššš, Maxi, neplakej!“ Lámal se Maryse hlas. „Tata!“ Fňukal malý. „Bude to v pořádku!“ Nikdo nechápal, co se stalo. Poté co se Jace zbavil démona, který chtěl zabít Aleca, všichni démoni zmizeli. „Proč by někdo chtěl zabít krále?“ Zeptal se Simon. „Ten někdo chce válku,“ pokrčil Jace rameny. „Cítíš něco?“ Zeptal se Izzy. Jace zavrtěl hlavou. „Není mrtvý. Ale není na tom nejlépe,“ odpověděl. „Kdyby zemřel, věděl bych to.“

„Magnusi, drž ho v klidu. Musíme vytáhnout ten šíp.“ Chytila Cat šíp a začala ho opatrně vytahovat. Alec se napjal. „Šššš,“ hladil ho Magnus po vlasech. „Já vím, drahý. Já vím.“

„Až bude venku, připrav se,“ zvedla Cat hlavu k Magnusovi a ten přikývl. Alec během vytahování ztratil vědomí. Magnus začal panikařit. „Magnusi, v klidu. Dýchá,“ uklidňovala ho Cat. Když byl šíp venku, oba čarodějové zacelili ránu. Po ráně zbyla jako památka tenká jizva.

„Řekl bych, že to má souvislost,“ začal Asmodeus. „Démoni zaútočí na Aleca. Smrtelně ho zraní a pak si zmizí.“ Všichni se na něj podívali. „Někdo chce pomstu.“

„Ale kdo?“ Zeptala se Izzy. „Napadá mě jediná osoba. Lilith,“ odpověl Asmodeus. „Proč by to dělala?“ Nechápala Maryse. „Můj syn jí přece nic neudělal.“

„Vlastní ne,“ zavrtěl Asmodeus. „Ale nevlastní ano. Zabil Jonathana a Lilith chce pomstu.“

„U Anděla,“ zazumlala Maryse. „Jace zabil někoho, kdo jí byl blízký. Chtěla, aby Jace cítil stejnou bolest jako ona.“

„Zabiju jí,“ zavrčel Jace. „Myslím, že Královna tohle tušila. Pro to mi dala to znamení na čelo,“ trhl Simon rameny. „Tím znamením zničíme Lilith?“ Zeptala se Clary. „Nejspíš.“

„Lilith chce oživit Jonathana. Musíme jí zastavit dřív, než k tomu dojde,“ dopověděl Asmodeus. „Jdeme!“ Otočil se Jace na Simona. „Málem mi zabila bratra nehodlám tu jen tak sedět.“

Dveře se otevřely a z nich vyšel Magnus. „Jak je mu?“ Hrnula se k němu Maryse. „Dostane se z toho,“ odpověděla Cat. „Můžete jít za ním.“

Jace, Clary a Simon postupovali Edomu k Lilithinu paláci. Vešli dovnitř. „Rozdělíme se,“ navrhnul Jace. A Clary se Simonem souhlasili.

„Už brzy můj chlapče,“ stála Lilith u rakve. „Společenství Nephilim a Podsvěta se začíná rozpadat a my u toho budeme, abychom převzali vládu.“ Simon, Clary a Jace vešli do místnosti, kde byla i Lilith. Byla k nim zády a netušila o nich. „Nemyslím si,“ ušklíbl se Jace, aby na ně přivábil pozornost. Lilith se otočila a spatřila trojici za sebou. „Nephilim a upír, co chcete?“

„Udržet Dohody,“ odpověděl Jace. „A zastavit tě. Můj bratr nesmí znovu povstat,“ dodala Clary. „Můj syn má stejné právo na život, jako kdokoliv z vás.“

„A proto jsi o život připravila mého bratra?“ Založil si Jace ruce na prsou. Nesměli říct, že Alec žije. „Měl taky právo na život.“

„Ve válce je třeba obětí,“ argumentovala Lilith. „I tvůj syn byl obětí války.“

„Můj syn je lepší než kdokoliv z vás.“

„Můj bratr by naší zemi přinesl jenom chaos.“ Vrtěla Clary hlavou. Jace s Clary jen odváděli pozornost od Simona, který byl připraven rozbít rakev, ve které Jonathan spočíval. „Simone, teď!“ Křikla Clary a Simon udělal, jak řekla. Lilith se otočila. „Ne!“ Vykřikla hystericky a vrhla se proti Simonovi. Kainovo znamení se spustilo a odhodilo Lilith naprostější stěnu. Když vstala něco dělo. „K zemi!“ Strhnul Jace Clary a Simona k zemi. Celý palác vybouchnul.

Alec se zavrtěl a pokusil se otevřít oči. Několikrát zamrkal, aby zaostřil. Někdo vedle něj seděl a držel ho za ruku. Alec natočil hlavu a spatřil svého manžela. Usmál se. Magnus byl nádherný. Alec se pokusil posadit, když ho zabolelo na hrudníku. Bolestivě usykl, čímž probudil Magnuse. „Alexandře!“ Ulevilo se mu. „Pomůžu ti!“ Pomohl manželovi do sedu. „Měl bys ležet a odpočívat.“

„Je mi dobře,“ odpověděl Alec. „Děkuju.“

„Poděkuj Cat,“ přejížděl Magnus Alecovi palcem po hřbetu ruky. „Až jí uvidím, určitě jí poděkuju.“ Magnus vyskočil na nohy. „Co je?“ Nechápal Alec. „Myslím, že je tu někdo, kdo by tě chtěl vidět. Celou noc proplakal.“ Magnus odešel a za chvíli se vrátil s Maxem v náručí. „Maxi!“ Rozzářil se Alec. „Tata! Tata!“ Vykřikl radostně Max. „Opatrně, Maxi.“ Chlapeček se přitulil ke svému otci. „Už je dobře, Maxi,“ hladil ho Alec po vláskách. Izzy s Maryse a Asmodeem nakoukli dovnitř. „Jak je, lazare?“ Usmívala se Izzy. „Dobře,“ odpověděl Alec.