Rafael a Max - 9. kapitola

Magnus se chystal do postele, když se otevřely dveře ložnice a v nich stál Rafa. „Copak broučku?“ Staral se Magnus. „Nemůžu spát. Můžu spát dneska s tebou, tati?“

„To víš, že můžeš,“ odhrnul Magnus peřinu. Rafovi se rozzářily oči a zašupnul do postele vedle Magnuse. „A tati?“

„Ano, zlatíčko?“

„Je Alec hodný?“ Magnus se nad otázkou pousmál. A vrátil se myšlenkama o tři roky zpátky, kdy Aleca potkal. Bylo to temné období a Alec mu do něj opět vnesl barvy. Nejen proto, že díky němu vyhrál péči o Rafaela, ale i proto, že potkal někoho jako je on. „Ano je,“ odpověděl Magnus. „A teď už spi.“

Izzy s Clary, i přes značné protesty Jace a Aleca, kluky natlačily do salónu RosaBaneStairs. „Vítejte,“ usmívala se blondýnka za pultem. „Budete si přát?“

„Ano, mý bratři potřebují nové obleky,“ přikývla Izzy. „Tak se na to podíváme. Pojďte prosím se mnou.“ Zezadu vyšel Magnus a když uviděl Aleca usmál se. „Alexandře.“

„Ahoj Magnusi,“ oplatil mu úsměv Alec. „Pánové, prý potřebují obleky,“ otočila se Emma na Magnuse. „Postarám se o to.“ Emma přikývla a odešla. „K jaké příležitosti?“Vyptával se Magnus. „Na svatbu. Izzy se vdává a málem nás oba ukamenovala, když viděla v čem hodláme s Jacem jít,“ pokrčil rameny Alec. „Můj salón je vám vždy otevřený, pane Lightwoode.“

„Takže svatba, hm?“ Zvedl Magnus obočí, když Clary, Izzy a Jace odešli. „No jo,“ přikývl Alec. „Jdu jí za svědka, tak prej abych nedělal ostudu.“

„A kdo jde za svědka ženichovi?“ Zeptal se Magnus. „Clary. Vlastně mě to ani nepřekvapuje,“ zasmál se Alec. „Ti dva jsou nerozlučná dvojka už od školky.“

„Kdyby byl nějakej problém, můžu Maxe pohlídat, jestli chceš,“ navrhl Magnus. „Vlastně jsem přemýšlel nad něčím jiným,“ usmíval se Alec. „Nad čím?“

„Chtěl jsem tě pozvat, abys šel se mnou,“ zčervenal Alec. „Jsi roztomilý, když se červenáš.“

„Přeháníš,“ ohnal se Alec. „No jo, ale co Rafael?“ Rozhodil Magnus rukama. „Myslíš, že já tam s Maxem budu kdo, ví jak dlouho? Na obřad, maximálně večeři a půjdeme.“

„Tak dobře, počítej s námi,“ přikývl Magnus. „Dám Izzy vědět, aby si připsala dva navíc.“

„Normálně to bývá tanec nevěsty a otce nevěsty, ale poté co se táta ani nehodlal ukázat, to všechno zůstalo na mě,“ sesypal se Alec po tanci s Izzy na židli vedle Magnuse. „Zvládnul jsi to skvěle,“ usmál se Magnus. „Jo i já jsem rád, že tebe a Rafaela přijala moje rodina v pohodě. Bál jsem se skandálu. Za což by mě Izzy zabila, kdybych způsobil skandál na její svatbě.“

„Všechno je v pořádku, Alexandře. Zatančíme si?“ Alec přikývl a vyvedl Magnuse na parket. „Jen abys Maryse, nemusela za chvíli chystat další svatbu,“ naklonil se k ní Luke. „Vypadají jako roztomilý pár. Jsem ráda, že Alec našel někoho, komu nevadí Max.“

„No vzhledem k tomu, že Magnus má taky dítě, tak by bylo divný, kdyby mu Max vadil,“ pokrčil Jace rameny.

Alec s polospícím Maxem v náručí došel před dům, ve kterém bydleli. „Děkuji za hezký večer, Alexandře. Dobrou noc.“ Loučil se Magnus s Rafaelem v náručí. „Můžete tu přespat. Místa tu mám dost,“ navrhl Alec.

Alec s Magnusem uložili oba kluky u Maxe v pokoji. „Tak mi Alexandře, ukaž kde budu spát,“ otočil se Magnus na Aleca. „No já...Myslel jsem,...um.....“

„V posteli? S tebou?“ Zvedl Magnus tázavě obočí. „Jestli je to problém, klidně ti připravím gauč.“

„Není to problém. Jen mě to překvapilo.“

Magnus se ve spánku přetočil a když narazil do něčeho měkkého lehce zpanikařil. V první chvíli ho napadlo, že se Rafael v noci potichu proplížil do ložnice. Když pak zaslechl tiché chrápání, došlo mu, že tohle není Rafa a otevřel oči. Když spatřil spícího Aleca, došlo mu, že u něj vlastně s Rafem přespávají. Magnus se musel usmát, Alec vypadal ve spánku roztomile. Tváře měl otlačené a načervenalé a černé vlasy mu trčely do všech stran. „Nekoukej na mě,“ zamumlal rozespale Alec. „Tobě taky dobré ráno, Alexandře,“ uchechtl se Magnus. „Dobré ráno,“ usmál se Alec a otevřel oči. „Doufám, že jsi se dobře vyspal.“

„Nikdy se mi nespalo líp.“

„To jsem rád. Takže snídaně?“ Navrhnul Alec. Než stačil Magnus odpovědět, dveře se otevřely a do ložnice vešel Max. „Tati, co tady....“Zarazil se, když spatřil s Alecem v posteli i Magnuse. „Už můžu Magnusovi říkat tati?“ Vykulil Max oči. Vzápětí se za ním zjevil Rafael se stejnou otázkou. Magnus se podíval na Aleca. „Tak já myslím, že už bychom jim to mohli dovolit, co myslíš?“ Alec přikývl a podíval se na kluky. „Ano, můžeme.“ Vzápětí se z nich stal jeden velký šťastný chumel. Magnus se přitulil k Alecovi a zvedl k němu oči. „Miluji tě, Alexandře.“

„Já tebe taky, Magnusi.“