Rafael a Max - 2. kapitola

"Maio," vystrčil hlavu Alec z kanceláře. "Na kolikátou má přijít pan Bane?" Maia listovala v papírech. "Na druhou, proč?" Zvedla hlavu. "Volala mi Izzy, že Max má zase ty svoje nálady.""Mazej, prosím tě. Kdyby přišel dřív, řeknu mu ať počká." Alec se rozzářil. "Díky. Seš zlatá.""Když vám rostou zoubky," pokrčila Maia rameny. "Ani mi nemluv," zaúpěl Alec. "Celý noci nespím, protože milostpán řve.""Ale prosím tě," zavrtěla Maia se smíchem hlavou. "Stejně jsi rád, že ho máš.""Tak to máš pravdu," přikývl Alec a odešel.



Alec zazvonil u Izzy a otevřela mu Clary. "Ty mi jdeš do rány, Frayová," ušklíbl se na pozdrav. "Taky tě ráda vidím," oplatila mu. "Bude ti hodně vadit, když ti zabiju tvýho bratra?" Zajímal se, zatímco mířil do obýváku, kde na něj čekala Izzy s Maxem. "Co zas dělá?" Zajímalo Clary a mířila za ním. "Budeme stát proti sobě u soudu. Ahoj miláčku," vzal Maxe do náruče. "Já budu hájit bisexuálního otce malýho kluka a tvůj bratr bude hájit homofobní rodiče jeho přítelkyně, kteří mu chtějí to dítě vzít.""Tak to bude radost," zamračila se Izzy. "To mi povídej. Ke všemu soudcovat tomu bude babča Herondaleová.""To by nemuselo bejt tak zlý, ne? Skoro příbuzný," zasmála se Clary. "Moc vtipný," protočil Alec očima a vrátil se k Maxovi. "Maxi, musíš bejt na holky hodnej. Tatínek má moc práce, až skončí tak tě tu vyzvedne a půjdeme domů, dobře?" Malej přikývl. "Tak buď hodnej a nezlob."




Magnus stanul před kancelářskou budovou. JUDr. Alexander Lightwood, hlásal štítek na dveřích. Podle všeho sídlil ve druhém patře. Magnus vyjel výtahem do druhého patra a zaklepal na dveře, na vyzvání vstoupil. Uvnitř kanceláře, ho přivítala sympatická mladá žena. "Vy musíte být pan Bane," usmívala se. "To jsem," přikývl Magnus. "Chviličku se tady posaďte, pan Lightwood musel na chviličku odběhnout. Hned bude zpátky." Asi po deseti minutách se objevil vysoký černovlasý muž. "Tak jsem tu, Maio.""Už na tebe čeká," kývla hlavou ke křeslu, na kterém seděl Magnus. "Pojďte dál, pane Bane," usmál se Alec a uvedl Magnuse do své kanceláře. "Prosím, posaďte se.""Děkuji," usmál se Magnus. "Mohu vám něco nabídnout? Kávu? Čaj?""Ne, děkuji," zavrtěl Magnus hlavou. To začíná líp, než jsem si myslel. A ještě takovej mladej sympaťák. Magnusi, přestaň! Okřikl se v duchu Magnus. "Posílá mě za vámi můj dlouholetý přítel Ragnor Fell.""Pana Fella znám. Párkrát jsme měli tu čest," přikývl Alec. "Na stůl se mi dostal váš případ." Jonathan a Imogene mi můžou vlézt na záda. Udělám všechno, abych mu pomohl. "Už jsem přišel o přítelkyni, nemůžu přijít, ještě o toho malého.""Nepřijdete. Argument, že byste mohl dítě nakazit jim, žádnej rozumnej soudce nevezme." Poznámka Clary o tom, že jsme s Imogene skoro rodina, tak úplně nesedí. Ale něco na ní je. Jestli je s ní někdo skoro rodina, pak je to ona. "Pane Bane, všechno bude v pořádku. Teď jde o to, jestli brát Rafaela s sebou.""To nejde!" Zavrtěl Magnus hlavou. "To dítě má pravidelný režim, kdy spí, kdy jí. A kdo ví jak bude soud dlouho trvat a....""To je přesně ono!" Přikývl Alec s úsměvem. "Přesně tohle chci, abyste zopakoval u soudu, až se vás budou ptát."



Stejně jako Alecovi s Maxem, tak i Magnusovi s Rafaelem utíkal čas do prvního stání jako voda. Magnus dostal do rukou výsledky testu otcovství, jehož výsledek ho nijak nepřekvapil. "Vezmeme Rafaela k nám, a až bude po všem, přivezeme ti ho," objala Catarina Magnuse.



"Ukaž těm homofobům zač je toho loket!" Poplácal Jace Aleca po rameni. Izzy vyšla z dětského pokoje s Maxem v náručí. "Uděláme tatínkovi pápá, Maxi?""Tata plyč?" Zeptal se Max a vypadal, že se rozbrečí. "Ou ne ne ne, sluníčko," pohladil Alec Maxe po vlasech. "Tatínek se brzy vrátí."




Při příchodu do soudní síně Magnuse rodiče Camille sjeli pohledem, jako by chtěli najít něco co vytknout. I jejich právník se tvářil, jako by spolkl citron, když spatřil Aleca pobaveně se ušklíbl. Magnus mohl jen vidět, jak se Alec nenápadně snaží protočit očima. A napadlo ho, že tihle dva se zrovna v lásce nemají. To bude veselé. Magnus byl předvolán na lavici svědků a jako první si vzal slovo právník Belcourtových. "Pane Bane, hrdě o sobě prohlašujete, že jste bisexuál. A podle toho, co jsem zaslechl, jste jak bych tak řekl trochu do větru." No to snad...! "Námitka!" Zvedl se Alec. "Řekl bych, že tohle téma sem nepatří.""Pan Lightwood má pravdu pane Morgensterne, važte lépe svá slova," přikývla Imogene. "Jak je tedy možné, že tvrdíte, že dítě slečny Belcourt je vaše." Morgensterne, zaúpěl v duchu Alec. Dával jsi někdy pozor při hodinách biologie? Lidi se neopylují. "Camille s nikým jiným než se mnou nebyla," odpověděl Magnus. "To nic nedokazuje!" Ušklíbl se Jonathan. "Námitka!" Povzdechl si Alec. "Mám v ruce testy, které dokazují, že Magnus Bane je otcem dítěte slečny Belcourt.""Pan Lightwood má pravdu, mám v ruce tytéž testy," přerušila Jonathana Imogene. "Jak můžete nechat, tak malé dítě s někým jako je on?" zeptala se paní Belcourtová. "Vždyť je to proti Bohu, proti přírodě." A je to tady!! Ušklíbl se Alec. "Ono je proti přírodě, že spolu muž a žena mají dítě? To je mi novinka!""Moje klientka měla na mysli, co když si pan Bane přivede domů muže. Jak to pak bude před tím dítětem vypadat?" Mířil Jonathan svoje slova k Alecovi. Clary, bude ti hodně vadit, když tvého bratra zaškrtím přímo v soudní síni? "Jak mu to jednou vysvětlí?""Homosexualita a bisexualita jsou v dnešní době naprosto normální!""Co je na tom normálního?!" Zeptal se pan Belcourt. "A to vám nevadilo, když spolu s vaší dcerou chodili?" Zajímalo Aleca. Soudkyně si odkašlala. "Já myslím, že tohle k našemu sporu nepatří!""Ale patří," podíval se na ní Alec. "Camille Belcourt a Magnus Bane spolu nějaký čas chodili, jejich rodiny se znají. To znamená, že Belcourtovi věděli, že pan Bane je bisexuální a přesto se tu s námi přou o to, jak vznikají dětičky. Takže bych byl rád, kdyby mi odpověděli na otázku.""Náš protějšek má samozřejmě pravdu, věděli jsme to," připustil pan Belcourt. "Tolerovali jsme koho si naše dcera vybrala. Teď je to jinak.""Když jste tolerovali tehdy, proč ne teď?" Zeptal se Alec. "Teď tu jde o víc, než o zamilovaný pár. Je tu ve hře dítě," odpověděla paní Belcourtová. "Když už jste zmínila dítě, kde máte Rafaela, pane Bane?" Otočila se na Magnuse soudkyně. "Doma. Hlídá ho kamarádka. Rafael má svůj pravidelný režim, kdy spí, kdy jí. Každou chvíli se vzbudí a bude mít hlad. Pochybuji, že by mi tady někdo dovolil ho nakrmit." Jonathan vypadal, že se nadechuje. "To by stačilo, pane Morgensterne. Tak malé dítě nemá u soudu, co pohledávat. A pak, co byste se chtěl dozvědět od měsíčního dítěte?" Zarazila ho Imogene. "To by pro dnešek myslím stačilo." Ukončila jednání Imogene.




Cat ustoupila Magnusovi ve dveřích, aby mohl vejít. "Rafael před malou chvílí usnul.""To nevadí, počkám." Věděl, že malé děti se nemají budit, když spí. "Když jsme byli nakoupit, potkali jsme toho blonďatýho doktora, co byl u porodu." Začal Ragnor. "A?" Zeptal se Magnus. "Zajímal se, jak se máte. A taky se ptal, jak se držíte před soudem." Magnus překvapeně zvedl obočí. Jak mohl doktor vědět, že se o Rafaela soudí? "Odkud to věděl?" Ragnor s Catarinou pokrčili rameny. "To nemám tušení.""Jakže se jmenoval?" Zeptal se Magnus. "Jace...Nebo tak nějak. Herondale." V tu chvíli Magnusovi svitlo. "Herondaleová je soudkyně, co má na starosti můj případ.""To bude ono," pokývala hlavou Catarina. Kdyby tak Magnus věděl, že doktorův nevlastní bratr je jeho právník, nejspíš by mu došlo odkud vítr fouká.



"Tata! Tata! Tata!" Vyšplhal se Max na postel a snažil se Aleca vzbudit, když to nešlo začal mu ručičkama otvírat oči. "Maxi!" Chytil ho Alec za ruce. "Tohle se nedělá!""Hulá, tata vzhulu!" Alec si dlouze povzdechl a protočil očima. "Tak co je ty, Ďáble?!" Zeptal se Alec. "Ham! Ham!""Tak pojď, ty ham ham." Vzal Alec Maxe do náruče.




Magnuse proti tomu probudil dětský pláč. "Neplakej srdíčko, tatínek je u tebe!" Vzal Magnus Rafaela do náruče. Magnus Rafaela přebalil a nakrmil a rozhodl se, že když je tak krásně, že půjdou na procházku. Zřejmě nebyl jediný, kdo měl tenhle nápad. Park byl plný maminek s kočárky. Pak Magnus spatřil někoho, koho nečekal. Svého právníka Alexandera Lightwooda, jak se spolu s mladou černovlasou ženou sklání ke kočárku. Vypadají jako šťastný pár, usmál se Magnus.




"Max ti roste jako z vody, brácha!" Sklonila se Izzy ke kočárku. "To mi povídej," pokrčil Alec rameny. "Koupím mu novým oblečení a za chvíli, abych kupoval další. Ze všeho vyroste." Max se zatvářil stylem To není moje vina! "No moc na mě nekoukej! Tady máš opičku od tety a hraj si!" strčil mu Alec plyšovou opici, co dala Izzy Maxovi k Vánocům. "Dobrý den, pane Lightwoode," pozdravil Aleca Magnus. "Pane Bane," usmál se Alec. "Na procházce?""Ano," přikývl Magnus. "Když je tak krásně, přece s Rafaelem nebudeme doma," pokrčil Magnus rameny. "To máte pravdu. Taky jsem toho svýho uličníka musel vytáhnout. Jinak by nedal pokoj.""Brácha, ty seš otec kruťas," zasmála se černovláska. Tak ne pár. Sourozenci. Došlo Magnusovi. "Jak se jmenuje?" Zeptal se Magnus. "Max," odpověděl Alec. "To je krásné jméno," usmál se Magnus a pak zvážněl. Alec si toho všiml. "Vím, že to teď vypadá černě. Ale slibuji vám, že udělám všechno, co bude v mých silách, aby vám Rafael zůstal.""Já vím, já jen prostě....""Vím, jak to myslíte. Navíc si myslím, že je to úplně směšný.""Přijde vám to směšný? Mě teda ne!" Prskl Magnus. "Tak jsem to nemyslel. Omlouvám se. Ale ty argumenty rodičů vaší přítelkyně, jsou naprosto směšný. Jestli má Imogene všech pět pohromadě, tak to nemůžou vyhrát.""Vám soudcuje Imogene?!" Zeptala se Izzy. "Jo," přikývl Alec. "To je trojka, tohle," rozesmála se Izzy. "Lightwood, Morgenstern, Herondaleová. Líp to dopadnou nemohlo, ne?""Věř mi, že jsem měl takový myšlenky, že v soudní síni vyškrábu Jonathanovi oči," protočil Alec očima. "Jestli tomu dobře rozumím. Vy se znáte?" Zeptal se Magnus, zatímco houpal kočár. "Jo. S Jonathanem jsem chodil na přednášky a Imogene Herondaleová, je babička mýho nevlastního bráchy.""To jsou věci," zavrtěl Magnus hlavou. "A to nevíš, to nejlepší," rozesmál se Alec. "Cože?!" Vykulil Magnus oči. "Jace, ten nevlastní brácha. Chodí s Jonathanovou sestrou Clary.""Ztrácím se v tom," rozhodil rukama Magnus. "Ztrácíš se v tom? Tak toho radši necháme. Viď Maxi," usmál se Alec do kočárku. "Nebudeme plést lidem hlavu.""Ještě by to skončilo incestem," přisadila si Izzy. "Isabelle!" Zhrozil se Alec a v koutích mu cukalo od potlačovaného smíchu. "Nechápu," vrtěl hlavou Magnus. "To není téma na sobotní odpoledne," pokrčil Alec rameny. "Jinak doufám, že vy dva máte pokoj.""Zatím jo," přikývl Magnus. "Ale mám obavy co vytáhnou u příštího soudu.""Nejvíc mě dostali argumentem, že je to proti přírodě," protočil Alec očima. "Nevěděl jsem se, jestli se mám smát nebo co mám dělat.""Co je proti přírodě?" Nechápala Izzy. "Ale moji oponenti argumentovali, že Rafael nemůže být pana Banea, protože je to proti přírodě. Asi nikdy neslyšeli, že pouze žena a muž spolu mohou mít děti.""To si děláš srandu, ne?" Vrtěla Izzy hlavou. "Nedělám, že ne?" Otočil se Alec na Magnuse. "Fakt nedělá," přikývl Magnus. "Já se s vámi rozloučím. Rafael se za chvíli vzbudí a bude mít hlad.""My taky půjdeme," zvedl se Alec. "Rád jsem vás viděl, pane Bane.""Já vás taky, pane Lightwoode," přikývl Magnus. "Alecu, prosím. Mimo soudní síň jsem Alec.""V tom případě, já jsem Magnus," natáhl Magnus ruku. "Těší mě," stiskl jí Alec. "I mě, Alexandře." A odcházel. Izzy se na Aleca podívala s otázkou v očích. "Co?" Zeptal se jí. "Žes ho nechal, aby ti říkal celým jménem.""Znělo to pěkně," pokrčil Alec rameny. A Izzy ho probodla vědoucím pohledem. "Ty se řítíš do průšvihu, bratře.""Nevím, o čem to mluvíš," odbrzdil Alec kočárek. Ale víš, ušklíbla se v duchu Izzy.