Rafael a Max - 1. kapitola

"Jistě. Pojďte se mnou," přikývl lékař a zavedl Magnuse do pokoje. Kde mu sestry položili do náruče malý uzlíček. "Ahoj maličký," usmál se na něj Magnus. "Víte, jak se bude jmenovat?" Zeptal se ho doktor. "Rafael. Rafael Bane," odpověděl Magnus.



"Maxi!!" Slyšel Jace zhrozený hlas svého bratra, sotva vešel do dveří. "Takhle se na mě nekoukej! To na mě neplatí!""Tata!" Slyšel Jace dětský hlásek. "Ne!" Rozčiloval se Alec. "To se prostě nedělá mlátit tatínka plyšovým zajíčkem, když se nám něco nelíbí.""Neříkej mi, že se tě malej ďábel pokoušel zabít." Rozesmál se Jace. "Je otravnej už od rána. Rostou nám zoubky, viď?" Odpověděl Alec. "Tak to bude nádherná noc," ušklíbl se Jace. "Stalo se něco?" Zachytil Alec tón Jaceova hlasu. Jace mu naznačil ať jde s ním. "Vydrž Maxi, taťka se hned vrátí!"



"Tak co se stalo?" Zeptal se Alec. "Dneska nám přivezli holčinu, stejně starou jako my. Nepřežila porod, Alecu." Alec se otočil směrem k obývacímu pokoji, kde si Max stavěl hrad. "Vzpomněl jsem si na to ráno, kdy ti přivezli Maxe s tím, že Jessica s Henrym nežijí. Že malej Max nikoho jiného, než tebe nemá.""Jacei," objal ho Alec. "Já vím, že je to těžký. Ale víš, co nám tloukli do hlavy. Netahat si práci domů.""Pan právník má co říkat," protočil Jace očima. "Pan právník toho s dítětem na krku teď doma moc neudělá." Vrátil mu to Alec. "Najdi si chlapa!" Doporučil mu Jace. "A ty se koukej usmířit s Clary, kdo tě tu má furt živit! Viď, sluníčko?" Vzal Alec Maxe, který se právě přibatolil, do náruče. "Řekni strejdovi ať se usmíří s tetou.""Tata! Tlejda! Teta!" Zopakoval Max. "Ty ses nám ale rozpovídal. Co mi ještě řekneš?" Pohladil Jace Maxe po hlavičce. Max se stulil Alecovi do náruče a zívl. "Asi nic, viď? Napapáme se a půjdeme spinkat.""Ham ham.""Správně," přikývl Alec. "Půjdeme dělat ham ham."



Jace přišel ráno do nemocnice a na chodbě spatřil Clary, Magnuse a dva postarší lidi. "Co se tu děje?" Zeptal se. "Pan a paní Belcourtovi chtějí malého Rafaela do péče," odpověděla mu Clary."Proč?" Zeptal se Jace. "Kdo ví, jestli je ten malý vůbec jeho," švihl pan Belcourt po Magnusovi pohledem. "Nevěříte slovu vlastní dceři?" Nevěřil Jace vlastním uším. "Tady nejde o slovo naší dcery. Tady jde o to, co z toho dítěte by mohlo jednou vyrůst!""Co prosím?!" Nechápal Jace. "Magnus chodil před naší Camille s několika muži i ženami.""Chcete říct, že je bisexuální?" Zeptala se Clary. "Ano jsem," přikývl Magnus. "Jak by to vypadalo, kdyby si domů kde je malé dítě přivedl muže? Vždyť by z toho to dítě muselo být zmatené.""To je vaše milná představa. Stejně tak by si domů mohl přivést ženu," uchechtl se Jace. "Dětem je jedno jestli je vychovává muž a žena, muž a muž nebo žena a žena. Jediné, co chtějí je bezpečný a milující domov." Belcourtovi na to nic neřekli a odcházeli. "Obávám se, že tohle bude mít dohru," otočila se za nimi Clary. "To si piš, že bude," přikývl Jace. "Klidně si nechám udělat testy otcovství a cokoliv bude třeba," ozval se konečně Magnus. "Tak pojďte se mnou," vyzval ho Jace.



Rafael si hrál s Magnusovými vzorníky látek, hrozně se mu líbilo jak byly barevné. Magnus se nad jeho radostí musel pousmát. Včera přišly testy otcovství, které potvrdily, že je otec a on si mohl Rafaela konečně vzít domů.




O týden později se rozezněl zvonek. Magnus se vydal otevřít. Na prahu domu stál pošťák. "Pan Bane?" Zeptal se. "Ano.""Mám pro vás doporučený dopis do vlastních rukou." Když Magnus uviděl na obálce červený pruh, myslel si, že omdlí. Soudní obsílka. Napadlo ho, čeho se bude týkat. A měl pravdu, když dopis otevřel byla to pozvánka k soudnímu líčení, ohledně opatrovnictví Rafaela Banea.



Izzy se Simonem s úsměvem přebrali od Aleca Maxe. "Maxi, udělej tatínkovi pápá." Místo pápá začal malej natahovat. "Žádný slzičky, budeš si se mnou a strejdou Simonem hezky hrát a tatínek si tě po práci vyzvedne."




"Kafe máš na stole a pak tam máš taky případ." Oznámila Alecovi po vstupu do kanceláře Maia, jeho sekretářka. "Tobě taky dobré ráno," protočil Alec očima. "Dobré ráno." Vešel k sobě a nechal pootevřené dveře, upil z kafe a vzal do rukou desky, které mu leželi na stole. Soudní spor o péči o měsíční dítě. To si ze mě děláte, prdel! Vložil si hlavu do dlaní. "Tak co?" Strčila do dveří hlavu Maia. "Vypadá to na homofobní prarodiče, co chtějí vzít dítě bisexuálnímu příteli jejich dcery. Která při porodu zemřela.""Tak to je radost.""To mi povídej," ušklíbl se Alec. "Chceš slyšet prvně špatnou zprávu nebo ještě horší?" Zeptala se Maia Aleca. "Tak prvně radši tu ještě horší.""Právníkem těch prarodičů bude Jonathan Morgenstern," odpověděla Maia. "Néééé!" Zaúpěl Alec. "Ten mi tak scházel," vložil si hlavu do dlaní. "A soudkyně bude Imogene Herondaleová," doplnila Maia. Alec zvedl hlavu. "A můžu se jít rovnou pověsit."