Pravda

"Nic," zavrtěl Asmodeus hlavou. "Chci jen strávit čas se svým synem."

Lorenzo Rey trávil poklidný podvečer se skotskou a Mozartem. Když se ozvalo zaklepání. Lorenzo mávl rukou a dveře s otevřely. Svou návštěvu ale ani v nejmenším nečekal. Bane byl překvapením. Ale druhý muž ho šokoval. Sám Asmodeus. "Proč mi sem vodíš nejvyššího démona, Bane?" Zeptal se rozčileně. "Mám pro tebe nabídku," ušklíbl se Asmodeus. "Sbalíš si svých pět švestek a vypadneš odtud a nic se ti nestane.""Co na tohle rodinné setkání, říká pan Lightwood?" Ignoroval Lorenzo Asmodea a podíval se na Magnuse. "Pan Lightwood, na to nemůže nic říkat. Protože se s mým synem rozešel." Lorenzo se na Magnuse nevěřícně podíval. "Cože?!""Je to pravda," sklonil Magnus hlavu a kousl se do rtu, aby zabránil hromadícím se slzám. "Tomu nevěřím!" Vrtěl hlavou Lorenzo. "Tak tomu věř!""To by neudělal!""Jo ale udělal to," trhl Magnus rameny. "Tvrdil, že mě nemiluje.""Tak to je ta největší blbost, co jsem kdy slyšel!" Zhrozil se Lorenzo. "Alec tě miluje. Víc než cokoliv jiného.""Tak to už není pravda!" Vyštěkl Magnus. Asmodeus se slovní přestřelkou bavil. "A proč by mě tu před pár dny se slzama v očích prosil, abych ti zachránil život?" Zeptal se Lorenzo. "Proč by mi řekl, že ty jsi jediný koho kdy bude milovat. A proč by mi říkal, že pro něj znamenáš celý svět?" Magnus zalapal po dechu. "Cože?!""Slyšel jsi. Mladý Lightwood tě miluje víc než cokoliv jiného na světě.""Tak proč by...To byla ta cena?!" Otočil se Magnus na Asmodea. "Přinutil jsi Aleca, aby mě opustil?""Udělal jsem jen to co po mě chtěl," pokrčil rameny Asmodeus. "Chtěl po mě, abych ti vrátil magii a nesmrtelnost. A to jsem taky udělal za malou cenu.""To je idiot," vrtěl Lorenzo nevěřícně hlavou. "Ale můj idiot!" Ušklíbl se Magnus. "Promiň!" Usmál se omluvně na Asmodea. "Na temnou stranu mě nepřetáhneš!" Zaútočil Magnus. "Tak ty takhle! Na vlastního otce!" Zuřil Asmodeus. "Co jsi to za otce? Ničit druhým jejich štěstí!"

Když Magnus vyhnal Asmodea zpět do Edomu, otočil se na Lorenza. "Zdržel bych se, ale musím si ještě něco vyřídit.""Pozdravuj ho!" Přikývl Lorenzo. "Alec mi řekl, že jsi na mě žárlil.""To je pravda. Ale když jsem pak viděl, jak oba trpíte, změnil jsem názor." Magnus přikývl. "Ještě než půjdeš," zastavil Lorenzo Magnuse. "Tady," vtiskl mu do dlaně klíč. "I když už ho nepotřebuješ. Ale tohle hnízdečko budeš potřebovat." Magnus se podíval na klíč ve své dlaně a pak zpátky na Lorenza. "Děkuju.""Tak za ním běž."

Magnus vešel do Institutu. "Magnusi!" Oslovila ho překvapeně Izzy. Moc dobře věděla, co se stalo a proč. "Je Alec u sebe?" Zeptal se Magnus. "Jo jistě," přikývla.

Magnus zaklepal na dveře a vešel do Alecovy kanceláře. "Mám práci....Magnusi?!" Poklesla Alecovi brada. "Alexandře," kývl Magnus hlavou. "Co...Co tady děláš?!" Nechápal Alec. "Nechtěl bys mi něco vysvětlit?" Zeptal se Magnus a z jeho rukou začaly stoupat modré obláčky. "Máš zpátky magii. To je úžasný," usmál se Alec a uhnul pohledem. "Jo a nevěřil bys, co jsem zjistil.""Nevím, o čem mluvíš," sklonil Alec hlavu. "Myslím, že víš. Vyvolal jsi mého otce a požádal jsi ho, aby mi vrátil magii." Alec mlčel. "Tou cenou byl rozchod se mnou?" Ticho. "Odpověz!""Jo byl. Asmodeus po mě chtěl, abych se s tebou rozešel.""Proč jsi to udělal?""Nebyl jsi šťastný," zvedl Alec hlavu. "Říkal jsi mi, že bez magie nemůžeš být šťastný. Tak jsem....""A ty si myslíš, že bez tebe bych mohl být šťastný?" Zeptal se nevěřícně Magnus. "Nejsem první a ani poslední do koho se zamiluješ.""Alexandře," zalapal Magnus po dechu. "Ale ty jsi jiný. S tebou je to jiné. Miluji tě, jako jsem ještě nikoho nemiloval. Po tobě? Po tobě to nebude stejné. Myslel jsem to vážně, když jsem říkal, že jsi pro mě nový. To co cítím k tobě, jsem ještě k nikomu necítil a už nikdy cítit nebudu.""Je mi to líto," kousl se Alec do rtu. "Moc mě to mrzí!""Ty si asi neuvědomuješ, co jsi způsobil!" Vykřikl Magnus. "Málem jsem si na tebe nechal vymazat veškerý vzpomínky." Alec zalapal po dechu. Na druhou stranu si to nejspíš zasloužil. "Chápu. Chápu, že se mnou nechceš mít nic společnýho," zavřel Alec oči. "To není pravda." Alec se na Magnuse překvapeně podíval. "Nebyl jsi to ty, kdo mi říkal, že vztahy vyžadují úsilí?""Jo to jo," pousmál se Alec. "Pořád budeme muset zapracovat na umění komunikace, Alexandře.""To máš pravdu," přikývl. "Už nikdy! Nikdy nejednej za mými zády!""Nebudu. Slibuji!"