Posedlost - 9. kapitola
Publikováno 23.11.2019 v 15:59 v kategorii Kapitolové povídky, přečteno: 89x
Užijte si závěrečnou kapitolku.
Když se za Robertem zavřely dveře, otočil se Alec na svou matku. Maryse po tvářích tekly slzy. "Mami, neplač. Nestojí ti za to," nepouštěl jí Alec ze svého objetí. "To jsou slzy štěstí," popotáhla Maryse. "Štěstí?" Povytáhl Alec překvapeně obočí. " Ty...Ty mluvíš, zlatíčko." Alec se pousmál. "Hádám, že asi jo," pokrčil rameny.
Max, Izzy a Jace se vrátili domů ze školy a našli Maryse a Aleca v obýváku, jak se společně smějí něčemu v televizi. Jace a Izzy napadlo, jak je pěkné slyšet Alecův smích. "Čau lidi," nakoukl Jace do obýváku. "Ahoj," kývla mu na pozdrav Maryse. "Jak je, brácha?" Objala Izzy Aleca kolem ramen, nečekala ani odpověď. "Teda mamka psala, ale stejně...""Je mi líp...Ne skvěle, ale líp," odpověděl Alec. Maxovi, Jaceovi a Izzy poklesla brada. Opravdu Alec promluvil? "Alecu, ty....Jak? Kdy?""Dneska a o důvodu bych radši nemluvil," sklopil Alec oči. Tohle nebyla jeho věc, aby to řekl. "Přišla jsem tátovi na nevěru," odpověděla Maryse. "Cože táta tě podvádí?!" Vyjekla Izzy. "Ten bastard!" Rozohnil se Jace. "No chtěla jsem navrhnout, oslavu. Na počest, že Alec zase mluví...Ale snad to radši necháme na jindy," ušklíbla se Izzy. "No...Taky nemám nějak náladu na juchání," přikývl Jace. Alec se podíval na Maryse a pousmál se. "Znají mě 18 let a neví, že nejsem na párty?" A všichni čtyři se rozesmáli.
"Prostě si jich nevšímejte!" Otočili se Magnus s Jacem na Aleca s Clary. "Kluci mají pravdu," přikývla Izzy. "Vy dva jste neudělali nic špatnýho.""Správně," přikývl Simon. "Ne, jen jsme sestra útočníka a oběť.""Ani mi to nepřipomínej, Frayová," ušklíbl se Alec. "Promiň," omluvně se na Aleca podívala Clary. "V pohodě."
Celá banda seděla při obědové pauze venku na lavičkách. "Takže jistý nejmenovaný incident má dohru," zmínil se mezi řečí Jace. "Robert měl poměr a budou se s Maryse rozvádět." Clary překvapeně zvedla hlavu. "Koukám, že Lightwoodovi nejsou jediní s dohrou. Včera jsme se s mamkou vrátily domů a po tátovi ani stopa. Skříně prázdný, všechny jeho věci pryč. Zůstali akorát rozvodový papíry.""Srabi," zamumlal Alec s protočením očí. "Ty ses nám ale rozpovídal," rozesmál se Simon. "Jdi do hajzlu, Lewisi!" Doporučil mu Alec.
Magnus s Alecem seděli u Magnuse v pokoji na koberci a společně se učili. Magnus pomáhal Alecovi dohonit, co zameškal. Alec zvedl hlavu od matiky a jeho a Magnusův nos se o sebe omylem otřely. Alec se zarazil. Bylo brzy! Bylo brzy! Honilo se mu v hlavě. Magnus sklopil oči. Tak moc chtěl Aleca políbit, ale věděl, že Alexander potřebuje čas. "Udělej to!" Vytrhl ho z myšlenek Alecův hlas. "Co?!" Zeptal se zmateně Magnus. "Polib mě!"
"Ale..." Protestoval Magnus. "Polib mě, prosím!" Zopakoval Alec. Magnus se svými rty nejdřív jemně dotkl těch Alecových, jako by se bál, že Alec odtáhne. Alec položil Magnusovi ruku na tvář a druhou si ho přitáhl blíž. Učení bylo rázem zapomenuto. Magnus jemně stiskl Alecův spodní ret a políbil ho. Alec mu začal polibky oplácet.
Komentáře
Celkem 0 komentářů