Posedlost

Studenti se tísnili v tělocvičně a čekali na zahájení. Jako každoročně to byla strašná nuda. Jace, vnuk ředitelky, se ani nesnažil svou otrávenost skrývat a usnul Simonovi na rameni. Alec, když to viděl, jen protočil očima a hodil po Jaceovi florbalový míček. "Co je, vole?" Otočil se na něj Jace. "Nechrápej tu, alespoň předstírej, že tě to zajímá," protočil Alec očima.

"Alecu!" Zavolal na Aleca kdosi po zahájení. Alec se otočil a uviděl blonďáka po boku zrzky. Bože! Co zas chce?! Protočil Alec očima. Jonathan Morgenstern se Aleca snaží uhnat už od půlky druháku. A nebere ne, jako odpověď! "Mám tu motorku, nechceš svézt?" On si nedá pokoj, zaúpěl v duchu Alec. "Já se projdu," zavrtěl Alec hlavou. "Dobře děláš," zasmála se Clary. "Ty se do toho nepleť, ségra! To je mezi mnou a Lightwoodem.""Nerada to říkám, bráško. Ale Alec je i můj kamarád," ušklíbla se Clary. "Ty s ním nejedeš, že to nabízí mě?" Zeptal se Alec. "Ne," zavrtěla hlavou. "Za prvé na to nikdy nesednu a za druhé, máme plány s Jacem.""Si to užijte," mrkl na ní Alec. "Díky," usmála se a připojila se k Jaceovi. Alec se otočil na patě a vydal se domů. Všichni sourozenci měli plány se svými polovičkami, jen on neměl naplánovanýho nic. Po pár krocích ho předjela motorka a zastavila před ním. "Nedělej fóry, Lightwoode!" Alec si zhluboka povzdechl. "Fajn!" Vzdal to Alec a nasedl. Jonathan mu podal helmu.

Jonathan zastavil před domem, kde Alec bydlel. Ten slezl z motorky a podal Jonathanovi helmu. "Díky za svezení.""Není za to. Alecu, hele, já...Napadlo mě, jestli bys někdy nešel na skleničku?" On si fakt nedá pokoj!Zaúpěl v duchu Alec. "Umíš číst myšlenky? Protože opravdu nešel," ušklíbl se Alec. "Proč ne? No tak, co ti to udělá?" Přemlouval ho Jonathan. "Třeba proto, že nemám zájem. Už jsem ti to řekl několikrát.""Ale proč? To tě nepřitahuju ani trošku?""Spíš mě odpuzuješ, tím svým chováním. Seš nesnesitelně otravnej a lezeš mi na nervy! Sbohem!" Třískl Alec za sebou brankou.

"No né! Tady někdo trénuje!" Usmál se Robert, který našel Aleca jak střílí míče na koš. Ano, tatínku! Představuju si, že pod tím košem stojí Jonathan a pokaždý když míč trefí koš, tak ho zasáhne do hlavy. Je to neuvěřitelně uklidňující.

"Tak jaký byl první den ve škole?" Zeptala se při večeři Maryse. "Mami, prosím tě!" Zaúpěli Alec s Izzy. "Maxi, Jacei?" Otočila se na ty dva. "Tak nebylo to špatný," pokrčil Jace rameny. "Vůbec ne," ušklíbl se Alec. "Hlavně, když jsi prochrápal skoro celej projev Babči.""Alecu!" Zhrozil se Jace a hodil po Alecovi vidličkou. Ten mu oplatil stejně. "Tak a necháme toho!" Zarazil je Robert. "Chováte se jak malý! Oba! Jinak jsem pozval Valetina s ženou a dětma v sobotu na oběd. Chceme probírat pracovní záležitosti ale já věřím, se i vy se zabavíte.""To mě radši zabij!" Zamumlal Alec polohlasně. Představa, že by měl strávit sobotu s Jonathanem se mu ani trochu nezamlouvala. "Říkal jsi něco?" Zarazil se Robert. "Jo, že to bude fajn," usmál se Alec.

V sobotu po obědě se Robert s Valentinem zavřeli do pracovny. Jocelyn s Maryse se jedna přes druhou chlubily svými potomky a vyměňovaly si recepty. Clary s Izzy se zavřely k Izzy do pokoje. Načež je tam za chvíli následoval i Jace. Jonathan se podíval na Aleca a usmál se. Zrádci! Zaklel Alec na adresu svých sourozenců, protože Max se sebral s tím, že jde ke kámošovi. Zatímco Jonathan se zdál být potěšen, že má Aleca pro sebe. "Co za mnou lezeš?!" Vyštěkl Alec, když se chtěl vypařit nenápadně vypařit do svého pokoje. "Přece tam nebudu s nima poslouchat, jak se připravuje roastbeef," opáčil Jonathan. "Tak si jdi za Clary, Izzy a Jacem a ne za mnou," rozhodil Alec rukama. "Ale prosím tě," ušklíbl se Jonathan. "Přece nebudu poslouchat ódy tvýho bráchy na mojí ségru.""To není můj problém," rozhodil Alec rukama. "Protože já zas nechci poslouchat tvoje ódy na mě!"

Alec se chystal za sebou zavřit dveře, když mezi ně vrazil Jonathan nohu. "Řekni mi, jak se dá rozpustit srdce ledový královny?""Už jsi na tyhle kecy, někoho sbalil?!" Protočil Alec očima. "Protože já ti tohle fakt nežeru." Jonathan vstoupil do pokoje a zavřel za sebou dveře. "To sice ne. Ale nějak ty ledy prolomit musím," pokrčil rameny. "Tak si je jdi lámat někam jinak. Už jsem ti řekl, že já nemám zájem."Ten kluk, je osina v zadku! Vyhodíš ho dveřma a on přijde oknem! Jonathan překonal vzdálenost mezi nima a zahleděl se Alecovi do očí. "Co to...Hmmmm." V tu chvíli ho Jonathan políbil. Alec vyvedený z míry sebral veškerou sílu a jednu Jonathanovi ubalil. "Vypadni!" Zavrčel Alec temným hlasem. "Vypadni!"