Muž z majáku - 10. kapitola

O dva roky později

Dvouletá Andrea vyběhla z domu a rozběhla se k Magnusovi, který se vracel z práce.

„Tatííí!“

Magnus si dřepl a roztáhl ruce, aby mu mohla vběhnout do náruče. „Jak ses měla princezno?“ Cvrkl jí do nosu. „Nezlobila si tatínka?“ Andrea zavrtěla hlavou. Magnus jí zvedl do náruče. „Ty jsi ale těžká. Brzo tě nebudeme moct nosit.“

***

„Tady to ale krásně voní,“ vstoupil Magnus do kuchyně a uviděl Aleca, jak se otáčí u plotny.

„Ty už jsi doma?“ Otočil se k němu Alec se širokým úsměvem na tváři. „Stýskalo se mi,“ políbil Magnuse Alec.

„Mě taky, Alexandře.“ Oplatil mu Magnus polibek.

„Dobře vy dva, můžete prostřít a můžeme jíst.“

„Bylo to výborné, Alexandře,“ pochvaloval si Magnus.

„Jsem rád, že ti chutnalo,“ usmál se Alec.

„Mě taky,“ přispěchala Andrea s odpovědí.

„To jsem rád, prcku,“ pocuchal jí Alec ve vlasech.

„Víno?“ Otočil se Alec zpátky na Magnuse.

„Jistě,“ přikývl Magnus. Alec se zvedl a po chvíli vrátil s flaškou vína a jablečným džusem pro Andreu.

„Na zdraví,“ zvedl Alec sklenku.

„Na zdraví,“ připil si s ním Magnus.

„Tati, nezapomeň to překvapení,“ ozvala se Andrea. Alec se začal ve skleničce vína topit. Magnus se na něj překvapeně a starostlivě podíval.

„Andy, co jsem ti říkal?“ Podíval se Alec káravě na dceru, když konečně nabral dech.

„Že o tom mám mlčet,“ pípla a zajela hlouběji do židle.

„Jaké překvapení?“ Zajímalo Magnuse.

„No chtěl jsem počkat, na lepší příležitost. Ale když mladá dáma neumí držet jazyk za zuby...,“ povzdechl si Alec. Vytáhl z kapsy kalhot krabičku potaženou sametem. Magnus zalapal po dechu.

„Jak už víš, odjel jsem sem, protože jsem se chtěl vyhnout lidem. To mi tak úplně nevyšlo,“ podíval se po očku na Andreu. „Nakonec jsem získal dítě a chlupatou nevděčnou kouli. Myslel jsem, že mi nic neschází. Jednoho dne se mi ale přede dveřmi zjevil muž. Bez vzpomínek na to kdo je a já místo, abych ho hned ráno vyhodil. Nabídl jsem mu pomoc. Pomohl jsem mu a on si později vzpomněl na to kdo je. Mohl klidně odejít. Ale on zůstal. Do teď nevím, proč. Ale jedno vím jistě. Nechci, aby odešel. Magnusi Bane, vezmeš si mě?“ Magnus zůstal na krabičku zírat.

„Já..um...Samozřejmě,“ přikývl Magnus. „Vezmu si tě.“

„Jéééé!“ Zatleskala nadšeně Andrea. Zatímco Alec navlékl prsten na Magnusův prst a políbil ho.

„A tatí,“ zatahala Andrea Aleca za rukáv. „Můžu jít za družičku?“

„Samozřejmě andílku,“ přikývl Alec.

***

Na Aleca se hned po vystoupení z auta vrhla celá rodina. A nadšeně ho objímali.

„Neumačkejte mi ho!“ Smál se Magnus s Andreou v náručí.

„To je fakt, on si chce svého snoubence umačkat sám,“ zasmál se Jace a objal Clary kolem ramen.

„Seš blbej,“ protočil Alec očima.

***

„Sešli jsme se tu dnes, abychom spojili životy těchto dvou mužů. Alexander Gideon Lightwood a Magnus Bane se dnes rozhodli vstoupit do stavu manželského. Alexandře Gideone Lightwoode, berete si zde přítomného Magnuse Banea za svého právoplatného manžela dobrovolně?“

„Ano.“

„Magnusi Bane, berete si zde přítomného Alexandera Gideona Lightwooda za svého právoplatného manžela dobrovolně?“

„Ano.“

„Vyměňte si snubní prsteny a dejte si první novomanželský polibek.“

„Mocí svěřenou státem Californie vás prohlašuji za manžele.“

***

Oslavy u majáku byli velkolepé. Maryse s Magnusovou matkou toho navařily a napekly.

„To budeme jíst ještě příští měsíc,“ hrozil se Alec u hromady jídla na stolech.

„My vám když tak přijedeme pomoct,“ nabídl Alecovi Simon.

„Radši jdi popadnout svého manžela a užívejte si to. Je to váš den,“ popostrčil Simon Aleca směrem k Magnusovi.

„Zatančíte si, pane Lightwood-Bane?“ Zeptal se Alec.

„S radostí, pane Lightwood-Bane,“ přikývl Magnus.

„Andreu si vezmeme k nám, abyste si tu svatební noc pořádně užili,“ navrhla Maryse novomanželskému páru.

***

Krátce po půlnoci se Alec zvedl. Maryse s Robertem a Andreou se zvedli už v deset, když Andy usnula Maryse v klíně.

„Tak vám všem moc děkujeme, že jste se rozhodli s námi oslavit náš den....“

„Co se Alexander snaží říct je, že se klidně bavte dál a my jdeme plnit manželské povinnosti,“ ušklíbl se Magnus.

„My vás nebudeme rušit,“ zazubil se Jace. „A přesuneme se slavit na hotel. Dobrou noc a žádné prasárny.“

„Sklapni, Jacei!“ Zaúpěl Alec.

***

Zatímco se svatební hosté rozešli. Alec s Magnusem vešli do domu, patřícímu k majáku. Co se dělo za zavřenými dveřmi, pro nás zůstane záhadou.