Moje neteř a my

Studenti ze střední školy Alicante se tísnili v tělocvičně a čekali na příchod ředitelky Imogen Herondaleové. Šestice přátel se mačkala vzadu, aby je nikdo nerušil. No mačkali. Jace Herondale se rozvaloval na žíněnce a místo, aby se věnoval okolí. Věnoval se své přítelkyni Clary Fray. Simon Lewis zase básnil Isabelle Lightwood o koncertě, který má Rock Solid Panda v plánu tenhle víkend. To bychom měli studenty třetího ročníky. Čtvrťáci Alec Lightwood a Magnus Bane se před zraky všech skrývali za švédskou bednou. A vyměňovali si vášnivé polibky. Chodili spolu už od půlky třeťáku, kdy se Alec pod nátlakem okolí nakonec osmělil a pozval Magnuse na drink. Jejich vzájemné hrátky přerušilo Jaceovo syknutí, že babča je tady. Ředitelka Herondaelová, které studenti s láskou přezdívali Babča Herondaleová právě vstoupila do tělocvičny a ujala se každoročního proslovu.


"Doufám, že nám seženeš lístky," otočil se Jace na Simona, sotva ředitelka začala projev. "Vy jste VIP. Vy ani lístky nepotřebujete," trhnul Simon rameny. "Jo," ušklíbl se Alec. "Vyhazovači řekneš, že chodíš se Simonovou zrzkou a máš vstup volnej.""Seš vůl," zasmál se Jace. "Hlavně, že nechodí se Simonovou černovláskou," přisadila si Clary a všichni vybouchli smíchy. "To sem nepleť Frayová, incest je nechutnej!" Oklepal se Alec. "Nechme toho," přisadil si Magnus. "Jsou tady děti.""Pardon," zazubil se Alec. "Já zapomněl, že těmhle čtyřem ještě teče mlíko po bradě.""No dovol!" Ohradili se Simon, Clary, Jace a Izzy současně. "Pánové maturanti jsou asi velcí frajeři." Ze předu se ozvalo odkašlání a všech šest se tím směrem otočilo. "Výborně," usmála se ředitelka. "Pánové, Herondale, Lewis, Lightwood, Bane a slečny Lightwoodová a Frayová mi konečně věnují pozornost. Jen by mě zajímalo, co jste museli probírat tak důležitého, že by to nepočkalo až po zahájení." Všech šest mlčelo. "Teď mlčíte, skvěle! Tak pokud dovolíte, budu pokračovat."


Sobotní Simonův koncert neměl chybu. Všichni se bavili jak za starých časů. Ač se to naší šestici nezamlouvalo, tak čas utíkal rychleji, než sami chtěli. To se takhle v lednu přiřítil Magnus k Ligtwoodovým. Izzy ho odvedla k Alecovi do pokoje. "Lásko," přitiskl mu Alec rty na ty jeho. "Alexandře," kousl ho Magnus jemně do rtu. "Tak copak je ta velká novina, žes mi to nemohl říct po telefonu," zajímalo Aleca, zatímco rozepínal Magnusovi knoflíčky na vestě. "Já nevím, jak to říct," uhnul Magnus pohledem. "Hej, co se děje?" Zvedl se Alec a hleděl Magnusovi do očí. "Ať je to cokoliv, zvládneme to.""Slibuješ?" Podíval se Magnus Alecovi konečně do očí. "Jakože se Alexander Gideon Lightwood jmenuju." Magnus se pousmál a povzdechl si. Tohle bude těžké. Hodně těžké. Bude to zkouška jejich vztahu. Jestli tohle jejich vztah dokáže opravdu ustát. "Dostal jsem se na Oxford," odpověděl Magnus. "Na Oxford? Gratuluji!" Usmál se šťastně Alec, přál to svému příteli z celého srdce. "Ty z toho máš radost?" Nechápal Magnus. "Samozřejmě," přikývl Alec. "Byl to tvůj sen." Magnus o Oxfordu neustále básnil. A doufal, že se tam dostane. A teď to najednou bylo tady. Jako splněný sen. Magnus se nadechoval, že něco řekne ale Alec ho přerušil. "Pokud jde o nás," ukázal mezi ně. "Tak já počkám. Vždycky počkám! Nikam neodejdu! Zvládneme to.""Alexandře, to......." Magnus netušil, co na to říct. Jeho přítel mu tady sliboval, že ho neopustí ani když budou vzdálení tisíce kilometrů. "Co? Myslel jsi, že tě prostě pro tohle opustím? Ne!" Zavrtěl Alec hlavou. "Jsme v tom spolu.""Miluji tě," zašeptal Magnus a přitiskl se k Alecovi. "Já tebe taky," políbil ho Alec do vlasů.


Magnus zděšeně vyjekl, když ho Alec objal kolem pasu. "Copak?" Všiml si Magnus Alecova potěšeného úsměvu. "Hádej, koho vzali na medicínu!""Alexandře, to je úžasný! Gratuluji! Moc ti to přeju!""No Oxford to není," trhnul Alec rameny. "Přestaň!" Praštil Magnus hravě Aleca do ramene.