Láska je slepá - 2. kapitola

"Kdo je tu?" Zeptal Alec, když jeho vodící pes zareagoval na přítomnost dalšího člověka. "Ahoj," dolehl k němu povědomý hlas. "Jsem Magnus. Setkali jsme se před pár dny.""Vzpomínám si," usmál se Alec. "Flirtoval jsi se mnou. Matty, nech pána! K noze." Retrívr se staženým ocasem se odšoural zpátky k Alecovi, ten ho chytil za obojek. "Nesmíš!""Ano, omlouvám se.""Nemusíš se omlouvat To já se teď omlouvám, za něj," zavrtěl Alec hlavou. "Jen...Proč já?""To je v pohodě, brání si pánečka. Jsi krásný," odpověděl Magnus. "Samožřejmě, bez něj by to nešlo. Teda páneček byl byl bez něj ztracený," podrbal Alec Mattyho za ušima. "Podle toho co jsem slyšel, bys mohl mít kohokoliv," ušklíbl se Alec. "Jedno rande, Alexandře. A rozhodnutí nechám na tobě.""Platí?" Zeptal se Alec. "Platí!" Souhlasil Magnus. "Ale já....""Já vím. Tvoje sestra mi to řekla.""Co ti řekla?" Zpozorněl Alec. "Že jsi měl nehodu, při které jsi přišel o zrak.""To je pravda," přikývl Alec. "Takže to rande? Kdy a kde?" Zeptal se Alec. "Takže souhlasíš?" Chtěl se ujistit Magnus. "Souhlasím," přikývl Alec. "Znáš kavárnu Hunter´s Moon?""Znám. Chodíváme tam se sourozenci.""Já jen...Abych tě nebral někam, kde to neznáš." Alec se pousmál. "Nemusíš na mě brát ohledy. Nebo mě litovat. Plus mám vodícího psa.""Chodívám do Pandemonia, pokud bys byl raději. Jak se jmenuje?""Tak to raději kavárnu. Nejsem typ do společnosti," zavrtěl Alec hlavou. "Nikdy jsem nebyl. Ani před nehodou. Matty.""I to by se dalo zařídit," pokrčil Magnus rameny. "Takže kdy?" Zeptal se Alec. "Zítra po škole?" Navrhl Magnus. "Počkám na tebe.""Dobře," souhlasil Alec.




Alec přišel domů. "Ahoj zlatíčko," přivítala ho Maryse. "Ahoj mami," snažil se Alec se vykroutit z objetí. "Nech toho, Alecu. Tvoje matka se s tebou chce jen uvítat," spražil ho Robert. "Roberte!" Zavrtěla Maryse hlavou. Alec se vypařil do svého pokoje. Sám ale dlouho nebyl. "Slyšeli jsme tě přijít," přisedl si k němu na postel Jace. "Jo? A co chcete?" Ušklíbl se. "Včera z tý párty ses tak vypařil," pokrčila Izzy rameny. "Jo a tys mu to hned musela vyžvanit, co?" Ušklíbl se Alec. "Magnus není špatnej, Alecu. A když jsem viděla jakej má o tebe zájem, nemohla jsem mu to neříct.""Tak snad tě ty dohazovačko, potěší, že jsem mu slíbil jedno rande.""Kecáš!" Vykřikli Jace s Izzy současně. "Nekecám. Dneska na mě narazil, když jsem si zkoušel něco přehrát. Dali jsme se do řeči a já mu slíbil rande.""To je skvělý!" Vyjekla Izzy. "Pomůžu ti vybrat něco na sebe. Abys ohromil." Alec protočil očima. "Co z toho budu mít?" Ušklíbl se. "Třeba druhý rande?""Izzy!" Zaúpěl Alec. "Nechci, aby sis něco představovala...""Nech jí," zasmál se Jace. "Ta už slyší svatební zvony.""Moc vtipný," ušklíbl se Alec. "Ani jeden si nic nepředstavujte. Proč by někdo jako on, chtěl chodit zrovna se mnou? Může mít koho chce. Proč by si vybral slepýho?""Nebuď pesimista. Lidi mají předsudky, ale Magnus k nim nepatří.""Můžu si za to sám," svěsil Alec hlavu. "Ty za to nemůžeš!" Objal ho Jace kolem ramen. "Na vině je řidič tý dodávky."



Magnus se sešel s pár přáteli, kteří byli i na večírku jeho otce. "Tak co?" Vyzvídal hned Ragnor. "Co co?" Nechápal Raphael. "Přesně co ví Ragnor, co my nevíme?" Přidala se Cat. "Nevím, co chcete vědět," pokrčil Magnus rukama. "Neříkej mi, že to skončilo tím večírkem," vrtěl Ragnor hlavou. "Neskončilo," usmál se Magnus. "Slíbil mi jedno rande.""Kdo?!" Vyhrkli Raphael s Catarinou. "Lightwood," odpověděl Ragnor. "Alec Lightwood? Ten nevidomý?" Zajímalo Cat. "Jo. Nevím, co na tom nechápete. Je stejný jako my, co na tom, že nevidí?" Nechápal Magnus.