Krásné narozeniny

Alec vyklouzl na balkon. Z všeobecného mumraje ho třeštila hlava. Magnus sezval veškerý Svět Stínů a Alec potřeboval chvíli klidu. Dveře se otevřeli a na balkon vstoupil Magnus. „Už jsem si říkal, kam nám zmizel oslavenec.,“ objal Magnus Aleca kolem pasu a políbil ho na týl. „Jen jsem potřeboval chvilku klidu,“ otočil se mu Alec v náručí. „Můžu párty rozpustit,“ navrhl Magnus. „Můžeme si něco objednat, zavrtat se pod deku a pustit si film. Cokoliv chceš, drahý.“

„To je v pohodě. Klidně se můžou dál bavit.“

„Nesmysl,“ mávl Magnus rukou a vrátil se do bytu.

„Tak jo vážení, končíme!“ Oznámil společnosti. „Potřebuju si užít krásné chvíle se svým manželem!“

„Nadrženci!“ Zamumlal Jace při odchodu. „Ty seš ten pravej, co má co mluvit,“ protočil Alec očima.

Magnus pro oba vyčaroval čínu, společně se uvelebili na gauči a Magnus přes ně přehodil deku. Alec si přitáhl svého manžela k sobě blíž. Oba si užívali přítomnost toho druhého. Tohle bylo perfektní. Skvěle strávené narozeniny. Nic jiného nepotřeboval.