I want tell you the truth - 7. kapitola

"Vyřízeno?" Zajímalo Maiu, když Alec přišel do obchodu. "Vyřízeno," přikývl Alec. "Tak pojďme makat, Gideone." Popohnala ho Maia se smíchem. Alec přikývl. "Musím ti něco říct.""Jestli chceš dát výpověď, tak na to zapomeň!" Řekla Maia s náznakem smíchu v hlase. "Nechci dát výpověď," zavrtěl hlavou Alec. "Tak o co jde?" Zeptala se. Alec se nadechl a pustil se do vyprávění. Mohl vidět, jak Maia začala blednout. Ale pokračoval. Muselo to ven. "Jsem ráda, že jsi v pořádku!" Objala ho. "Nenapadlo mě, že....""To je v pořádku, Maio," oplatil jí objetí. "Jmenuju se Alexander Gideon Lightwood. Preferuju Aleca. Ale jestli sis už zvykla na Gideona, tak ti bránit nebudu.""No uvidím. A Magnus?" Zeptala se. "Na to chci mít klid," odpověděl Alec.


Alec s Maiou vyrazili na oběd do restaurace. K jejich stolu přišla Tessa. "Tady máte jídelníčky. Co si dáte na pití?" Chvíli poté, co Tessa s jejich objednávkou odešla se u jejich stolu objevil Magnus. "Jestli pak tohle nejsou moji oblíbení zákazníci," usmál se. Maiu objal a Aleca políbil na tvář. "Taky tě rádi vidíme," souhlasila Maia. "Musím s ní jenom souhlasit," přikývl Alec. "Si nemusím sladit pití, vy jste sladcí až až," ušklíbla se Maia, při pohledu na ty dvě hrdličky. "Co bys řekl večeři? Ty a já. U mě doma? V sobotu? V sedm?" Navrhl Alec. "Řekl bych ano, Gideone," přikývl Magnus. "Teď mě omluvte, musím jít pracovat. Nechte si chutnat." Maia s Alecem přikývli a sledovali, jak Magnus odchází. "A můžu začít vyšilovat!" Povzdechl si Alec. "To bude dobrý. Uvidíš," položila mu Maia ruku na paži. "Magnus to pochopí."


Bytem se rozezněl zvonek. Alec se podíval na hodiny. To ještě nemohl být Magnus, zamračil se. Utřel si ruce a vydal se otevřít. Za dveřmi ho čekalo překvapení v podobě jeho rodiny, Clary, Luka a Simona. "Co tady děláte? Ne, že bych bych vás rád neviděl nebo tak...""Já vám říkal, že jsme mu měli dát předem vědět," vrtěl hlavou Jace. "Že tyhle přepadovky nemá rád.""My jsme si říkali, že bychom mohli udělat pořádnou rodinnou oslavu, když je to všechno za námi," pokrčila rameny Maryse. "Tak pojďte dál.""Nepálí se ti něco?" Zavětřila Clary. "Zatraceně! Udělejte si pohodlí."

"Ty někoho čekáš?" Všimla si Izzy prostřeného stolu pro dva, zatímco Alec napouštěl do hrnce vodu, aby odmočil připálenou omáčku. "No..Tak...Trochu," kousl se do Alec do rtu. "Chceš mi říct, že potkáme toho tvýho záhadnýho přítele?" Usmála se. "Haha," protočil se Alec očima. "Když Izzy zmínila mého záhadného přítele," vykoukl Alec z kuchyně. "Neví to, takže bych vám byl vděčnej, kdybychom zůstali u Gideona.""Kdy mu to chceš říct?" Zeptala se Maryse. "Trochu jste mi narušili plány," nakrčil Alec nos. "No nevadí. Prostě se držme mého prostředního jména a já mu pak všechno v klidu vysvětlím.""Rozkaz, šéfe!" Zasalutoval Simon a Alec protočil očima.


"Ahoj Magnusi," usmál se Alec, když otevřel dveře. "Gideone," oplatil mu Magnus úsměv. "Pojď dál," ustoupil mu Alec. "Plány se trošku změnili, je nás krapet víc. Tak doufám, že to nevadí?""Přizval sis posilu?" Zasmál se Magnus. "Ne to ne. Neohlášeně přijela moje rodina." Magnus po boku s Alecem vešel do obýváku. "Tak toho ti schvaluju, brácha!" Vykřikla nadšeně Izzy. "Vtipné!" Protočil Alec očima. "Tak tohle je ječidlo je Izzy, její přítel Simon. Brácha Max a Jace s přítelkyní Clary a moje máma a její přítel Luke. Lidi, tohle je Magnus!""Ahoj," pozdravil je s úsměvem Magnus. "Slyšeli jsme, že chodíš s naším Gideonem. Takže vítej v rodině," objala Maryse Magnuse. "Děkuji," oplatil jí objetí Magnus. Večeři nahradil švédský stůl s obloženými talíři. "Jak jste se seznámili?" Zajímalo Izzy. "Vlastním Indonéskou restauraci a Gideon tam s kolegyní Maiou občas zaskočili na oběd.""Pěkné.""Se divím. S tím naším pakem," zasmál se Jace. "Jacei!" Zhrozila se Clary. "To je normální," otočila se Clary na Magnuse. "Jdu si ještě pro pivo. Chcete, někdo něco, když už tam jdu?" Zvedl se Jace z gauče. "Mě vezmi víno," křikla za ním Izzy. "Dobře. Ještě někdo něco?" Zbytek zavrtěl hlavou. "A co v New Yorku novýho?" Zeptal se Alec, když Jace zmizel v kuchyni. "V New Yorku se pořád něco děje," mávl rukou Luke. "Alecu, prosím tě. Kde máš ten otvírák?" Vykoukl z kuchyně Jace. Alec zbledl jako stěna a koutkem oka zachytil Magnusův zmatený výraz. "Alecu?" Oslovil ho Jace. Všichni přítomní mlčeli a čekali, co se bude dít. V místnosti bylo takové ticho, že by bylo slyšet cinknutí špendlíku.


"Gideone, proč ti říká Alecu?!" Zeptal se nechápavě Magnus. Všichni se tiše vyplížili z obýváku, aby dali Alecovi prostor. "Já jsem ti to chtěl říct. Opravdu." Zvedl Alec k Magnusovi hlavu. "Tys lhal? Celou dobu jsi mi lhal?!" Alec mlčky přikývl. "Proč? Myslel jsem, že ti na mě záleží!""Záleží mi na tobě. Já...Já...Neměl jsem jinou možnost!" Magnus se zvedl z křesla. "Hádám, že jste všichni stejní. Myslel jsem, že ty jsi jinej!""Magnusi, prosím. Nech si to vysvětlit.""Už jsem slyšel dost!" Křikl Magnus. "Je to jinak než si myslíš!" Oponoval Alec. "Sbohem, Gideone! Alecu...Nebo jak se vlastně jmenuješ!" S rázným bouchnutím dveří Magnus opustil Alecův byt.