I want tell you the truth - 4. kapitola

Alec přišel domů ze setkání s Magnusem. Tedy spíš měli večeři u Magnuse v restauraci. No spíš takové přátelstské posezení spolu s Maiou a Catarinou, přítelkyní Magnusova šéfkuchaře Ragnora a Magnusovou nejlepší kamarádkou v jedné osobě. Obě ženy do nich s obrovskou radostí rýpaly, že vypadají jako šťastný pár a že by to měli dát dohromady. Alec i Magnus je obě ujišťovali, že jsou kamarádi a nic jiného. Zrovna když se Alec chystal do sprchy, rozezvonil se mu telefon. „Mami?“ Zeptal se, když zvedl telefon. V telefonu se ozýval jen hysterický pláč. „Mami? Mami...Co se stalo?“ Přes vzlyky jí vůbec nerozumněl. „Mami, uklidni se a řekni mi, co se stalo?“ Slyšel jak Maryse, někdo bere telefon z ruky. „Jsi sám?“ Byl to Luke. „Jo, proč? Řekne mi konečně někdo, co se stalo?!“

„Isabelle se Simonem měli nehodu.“ Odpověděl Luke. Alec zbledl jako stěna a posadil se do nejbližšího křesla. „Co se stalo?“

„Jeli ze Simonova koncertu, když do jeho dodávky vrazila jiná dodávka. Nebudu ti lhát Alecu,....“

„Myslíš, že to má souvislost?“ Zeptal se Alec s roztřeseným hlasem. „Nevím. Nechceme nic vyloučit.“

„Jdu si sehnat letenku!“ Chystal se Alec zavěsit. „Opovaž se!“ Zarazil ho Luke. „Z Londýna nevystrčíš nos! Rozumíš mi?!“

„A to tu mám jen tak sedět na prdeli?!“ Vybouchl Alec. „Moje sestra...Chci být s ní!“

„Je mi to líto, Alecu! Je to pro tvoje dobro!“

„Na to ti seru!“ Zařval Alec a mrštil telefonem o zeď.

Maryse se s očima zalitýma slzami podívala na Luka. „Všechno bude v pořádku. Uvidíš,“ objal jí. „Chtěl přiletět, že jo?“ Zeptala se Maryse Luka. „Jo chtěl,“ přikývl. „Za normálních okolností bych mu to dovolil, ale mám takovej blbej pocit, že to spolu souvisí. Nemůžou dostat jeho, tak se zaměřili na rodinu.“ Ze sálu vyšel lékař. „Paní Lewisová a paní Lightwoodová?“ Elaine i Maryse přikývly. „Simon i Isabelle budou v pořádku. Kromě pár zlomených žeber a zlomené ruky jim nic není.“

„Můžeme je vidět?“ Zeptala se Maryse. Potřebovala vidět, alespoň jedno ze svých dětí. „Jistě,“ přikývl lékař.

Maia seděla v restauraci a čekala na objednávku. „Dneska bez Gideona?“ Zeptal se Magnus a přisedl si k ní. „Ráno mi volal, že mu není dobře. Tak jsem mu dala volno.“

„Snad to není nic vážnýho,“ zhrozil se Magnus. „Taky doufám,“ přikývla Maia.

Magnus s taškou s nudlema zaklepal na dveře bytu s cedulkou Gideon Archer. Nikdo se neozýval. „Gideone?!“ Zabušil na dveře. Když se nikdo neozval, zkusil kliku. K jeho překvapení, bylo otevřeno. Magnus opatrně vešel dovnitř a zarazil se. V bytě to vypadalo, jak po výbuchu. Všude po zemi rozbité sklo, vysypané a rozbité květináče, převržený stolek....Jako by se bytem prohnal tajfun. Magnus zvažoval, jestli nemá zavolat policii. V kuchyni našel rozbité talíře a příbory rozházené kolem. Gideona našel v ložnici. Rozběhl se k posteli a zjistil, že Gideon je v pořádku, že jenom spí. Jediné, co bylo, že měl tmavé kruhy pod očima a na tvářích cestičky od zasychajících slz. Co se tu stalo?! Napadlo Magnuse. Nechal Gideona spát a vydal se uklidit ten svinčík, co podle jeho názoru Gideon nadělal. Jen nechápal proč!

Aleca probudilo bouchnutí dveří. Napřímil se a zpod postele vytáhl baseballovou pálku. Bez boje, mě nedostanete parchanti! Na mojí sestru, jste si možná troufli, ale já vám svojí kůži tak lacino nedám. Alec s napřaženou pálkou postupoval bytem. Narušitele našel v obývacím pokoji, jak....Uklízel?! Narušitel se otočil a Alec ruku s napřaženou pálkou svěsil.

Magnus za sebou slyšel kroky a otočil se. „Gideone?!“ Alec ruku svěsil. „Co tu děláš?!“ Zeptal se Alec. „Maia mí říkala, že jsi jí volal, že ti není dobře. Chtěl jsem se za tebou stavit, abych se podíval, jak to s tebou vypadá....“ To je o něj milý! Usmál se v duchu Alec. „A najdu byt ve stavu, jako by se tu prohnalo tornádo. Co se stalo?“ Alec zavrtěl hlavou. „Nemusel jsi to uklízet. Bych si to uklidil sám.“

„Proč proboha?!“ Nechápal Magnus. „Když jsem se vrátil z té naší večeře, dostal jsem telefonát, že moje sestra měla nehodu.“ Svěsil Alec hlavou. „To mě mrzí, Gideone. Určitě bude v pořádku.“ V to doufám, kdyby se jí nebo Simonovi něco stalo. Nikdy bych si to neodpustil.„Proč sis udělal z bytu kůlničku na dříví, když si můžeš zakoupit letenku a letět do New Yorku za ní?!“ Nechápal Magnus. „To je právě to, co udělat nemůžu.“ Luke měl pravdu. Máma o jedno dítě už málem přišla. Nemůže přijít o další, jen proto, že mám chuť těm hajzlům nakopat zadek, za to co mojí malý sestřičce udělali. „Tomu nerozumím,“ přerušil Magnus Alecovy myšlenky. „Čemu nerozumíš?“ Zeptal se zmateně Alec. „Proč bys z Londýna nemohl odjet?“ Zeptal se znovu Magnus. „Je to tvoje rodina. Potřebují tě.“ Potřebují, abych byl v bezpečí! „Já vím,“ přikývl Alec. „Právě proto nemůžu odjet.“

„To mi vysvětli.“ Co ti na to mám říct? Že jakmile v NY vystoupím, hrozí, že mi new yorská mafie prožene hlavou kulku? To je to co chceš slyšet?! Nemyslím si! „Nemůžu,“ zavrtěl Alec hlavou. „Dobře,“ přikývl Magnus. „Asi bude lepší, když půjdu.“ Vydal se ke dveřím. „Ne!“ Chytil ho Alec za ruku. „Prosím, nechoď! Já....Já....Nechci být sám.“