Dvojčata - 1. kapitola

Magnus postával na chodbě střední školy Idris a rozhlížel se. Nastoupil sem teprve včera a je naprosto ztracený. „Nepotřebuješ pomoct?“ Zajímal se brunet po boku se zrzkou. „Díky,“ usmál se vděčně Magnus. „Hledám učebnu chemie.“

„Ve druhém patře,“ odpověděla zrzka. „Díky moc. Jsem Magnus.“

„Jsem Clary a tohle je Simon.“ Když se kolem nich začali nadšeně otáčet další studenti a studentky. Na chodbu vešli na dva kluci a holka. „Dane! Dane!“ Křičely jedna přes druhou. „Půjdeme odpoledne na koupák? Prosím, prosím!“

„Jo klidně,“ pokrčil Daniel rameny. „Přidáte se?“ Otočil se na svoje sourozence. „Když uhlídáš tu naší kočku, proč ne,“ ušklíbl se ten druhý. „Já ti dám kočku,“ praštila Izzy Aleca do ramene. „Když bude hodná, vezmu jí na zmrzlinu,“ zazubil se Daniel. „Vy jste dva dobráci,“ protočila Izzy očima.

„Kdo to je?“ Zeptal se Magnus Clary se Simonem. „Sourozenci Lightwoodovi. Hvězdy školy,“ ušklíbl se Simon. „Daniel s Alecem dělají fotbal a Izzy je hlavní roztleskávačka.“

„Ale prosím tě,“ zasmála se Clary. „Slintáš po Isabelle stejně jako většina školy.“

Magnus se v chemii usadil na místo. Vzápětí do učebny vešla dvojčata Lightwoodova a usadili se za Magnuse. Magnus se chvíli přehraboval v tašce, když se s omluvným úsměvem podíval na Aleca. „Nepůjčil bys mi prosím tě tužku, já tu svojí zapomněl doma.“

„Jo jasně,“ přikývl Alec. „Díky fešáku.“ Usmál se Magnus. Alec zrudl jak rak a zavrtal pohled do lavice. „Nebo mě snad můj gaydar zklamal?“ Zeptal se Magnus. Alec se sesunul po židličce ještě hlouběji. „Nezklamal,“ odpověděl Magnusovi Daniel. „Tak a nechcete to rovnou oba jít rozhlásit rozhlasem?“ Zeptal se Alec. „Nemusí to vědět celá škola.“

Dan, Alec a Izzy se rozvalovali na koupáku na dece. „Jdeme na tu zmrzku,“ zvedl se Dan a pomohl Izzy na nohy. „Jdeš s náma?“ Otočil se ještě na Aleca. „Nejdu,“ zavrtěl Alec hlavou. „Nějak nemám chuť.“

„Dane! Dane!“ Hrnuly se k Alecovi spolužačky. Ten jen protočil očima. Ani po třech letech se je nenaučily rozeznat. „Namažeš mi záda, že jo?“ Sedla si zády k Alecovi. „A mě pak taky.“ Prosila druhá. Alec si vzal opalovací krém a ušklíbl se. „Záda vám klidně namažu, ale nevím co dalšího si představujete.“

„To co vždycky, Daníku,“ otočila se blondýnka a chtěla Aleca políbit. Ten se odtáhl do bezpečné vzdálenosti. „Co je? Jindy se nebráníš,“ nechápaly. „Třeba proto, že nejsem Daniel ale Alec,“ odpověděl Alec. „To jsou blbý vtipy, Dane. Alec šel s Izzy ke stánku.“ Záchrana přišla na poslední chvíli. „Alecu, vzali jsme ti mátovo-čokoládovou,“ podávala mu Izzy kornout. „Díky, Izzy.“

„To je Alec?“ Vykulila oči brunetka. „A co jsem se vám asi celou dobu snažil říct?“ Rozhodil Alec rukama. „Co se stalo?“ Zeptal se Dan. „Lydia se mě snažila políbit. Spletla si mě s tebou,“ zaúpěl Alec. „A co nějaký poznávací znamení?“ Navrhla Izzy. „Jako co?“ Zeptal se Alec. „Co třeba tetování?“ Navrhl Daniel. „No já nevím,“ netvářil se Alec nadšeně. „Jdeme!“ Strkala je Izzy k východu.