Chlapec na mostě 2/2
Publikováno 28.10.2021 v 15:00 v kategorii Kapitolové povídky, přečteno: 80x

Magnus s Alecem si nakonec objednali kávu s sebou. Rozhodli se, že se spolu projdou. Popíjeli kávu, procházeli se New Yorkem a povídali si. Zjišťovali jeden o druhém několik věcí. Magnus zjistil, že Alec je nejstarší ze tří sourozenců. Má rád knížky a jako koníčka dělá lukostřelbu. Alec naoplátku zjistil, že Magnus je jedináček, zajímá se o módu a má doma kocoura, kterého pojmenoval Předseda Mňau.
„Bylo to fajn,“ usmál se Alec, když doprovodil Magnuse domů.
„Můžeme si to někdy zopakovat, jestli chceš,“ navrhl Magnus.
„Já...um...“
„Nebudu na tebe tlačit, jestli ti jde o tohle,“ ujišťoval ho Magnus.
„Ozvu se ti,“ slíbil Alec.
„To bude fajn,“ souhlasil Magnus.
***
Alec přišel domů.
„Máš tady návštěvu,“ oznámila mu Maryse, když přišel do kuchyně a kývla hlavou k obývacímu pokoji. Alec vešel do obýváku a k jeho překvapení, tam stáli jeho bratranci a sestřenice.
„Ahoj,“ pozdravili ho nejistě.
„Ahoj, co tu děláte?“ Zeptal se Alec se zdviženým obočím.
„Nedalo nám to,“ odpověděl Roger. „Přijeli jsme se omluvit, za chování našich rodičů na té oslavě.“
„To je problém vašich rodičů, ne váš. Pokud to nedokáží skousnout, tak mají smůlu,“ pokrčil Alec rameny.
„Já vím, ale cítíli jsme se blbě, že jsme se za tebe nepostavili. Takže promiň.“
„Omluva se přijímá. Ale jenom od vás. Vaši rodiče si to musí rozmyslet, jestli chtějí pokračovat v pokojuných vztazích v rodině nebo ne.“
„To je pochopitelný,“ přikývl Roger. „Navíc. Aline nám otevřela oči.“
Alec se otočil na svojí sestřenici a čekal, co k tomu ona řekne. „Mám přítelkyni, Lightwoode. Na oslavě jsi mi dodal odvahu, to říct.“
„To je skvělý,“ usmál se Alec. „Doufám, že nás někdy představíš.“
„Mileráda,“ přikývla Aline.
***
„Půjdeme na Pride,“ posadila se Aline na Alecovu postel o několik dní později.
„Víš, že nemám rád davy lidí,“ zamračil se Alec.
„Bude to sranda, Lightwoode. Nekaž zábavu, seznámím tě s Helen.“
„Tak fajn,“ protočil Alec očima.
„Bezva. Izzy mi s tebou pomůže.“
„Hej, já nechci nic extravagantního!“ Protestoval Alec. Ale obě holky ho natlačily k Izzy do pokoje a do židle. „Já nic nechci,“ bránil se Alec. Izzy se podívala na Aline.
„Na jednu nebo na obě?“ Zeptala se.
„Na jednu bude stačit. Nemusíme to s ním přehánět,“ zasmála se Aline.
„Zavři oči, Alecu!“ Nakázala mu Izzy. Zatímco Aline jí podávala paletu barev. „Nemusíš se ničeho bát.“
„To nevím teda,“ úpěl Alec. „Do čeho jsem se to nechal uvrtat.“
„Neboj,“ utěšovaly ho Aline s Izzy, zatímco Izzy nanesla na štětec barvu.
„Už můžeš otevřít oči,“ řekla mu Aline, když byly hotové. Alec otevřel oči a podíval se na sebe do zrcadla. Přes tvář se mu táhla asexuální vlajka.
„Tak co na to říkáš, Lightwode?“ Mrkla na něj Aline.
„Paráda. Děkuju.“
„Super a teď já, Lightwoodová,“ otočila se Aline na Izzy.
„Jak si přeješ.“
***
Alec s Aline došli na místo, když Alec uviděl dav lidí, otočil se nervózně na Aline.
„Doprovodil jsem tě až sem. Můžu už jít domů?“
„Nemůžeš, alespoň ne dokud nepoznáš Helen“ povídala se na něh nevěřícně. „Snaž se ten dav ignorovat.“
„To nevím, jestli půjde,“ protočil Alec očima.
„Aline!“ zaznělo nadšeně a vzápětí u nich stála blondýnka.
„Helen,“ objala jí Aline a políbila jí. „Alecu, tohle je moje přítelkyně Helen. Helen, můj bratranec Alec.“
„Ráda tě poznávám,“ natáhla Helen ruku. „Já tebe taky,“ přijal ruku Alec.
„Tak se pojďme bavit,“ tahala je s sebou Helen.
„Jasně, že jo. Musíme tohohle grumpy asexuála protáhnout,“ zasmála se Aline.
„Zrádkyně!“ Zaúpěl Alec.
***
Aline s Helen se Alecovi ztratily v davu. Ten si povzdechl, coural se po place sám a nakukoval k jednotlivým stánkům.
„Jestli hledáš něco pro asexuály, tak je to naopačným konci,“ poradil Alecovi stánkař.
„Díky, jenom jsem se díval.“
„Raphaeli, nemůžeš se tvářit alespoň trochu nadšeně?“ Dolehl k Alecovi povědomý hlas, otočil se a spatřil Magnuse po boku s dalším, který vypadal jako by mu uletěly všechny včely
„Nemůžu Magnusi, jsem tady. Nemůžeš po mě chtít, abych se tvářil nadšeně. Stačí, že tu musím být.“
Alec se pro sebe ušklíbl, Magnusův kamarád taky nebyl zrovna odvařený z faktu, že musí být na Pride.
Magnus na sobě ucítil něčí pohled a otočil se. „Alecu!“ Zamával na něj. Alec mu zamávání oplatil. „Nečekal jsem, že tě tady uvidím.“
„Můj dámský doprovod se mi někam ztratil,“ pokrčil Alec rameny.
„S kým tu jsi?“ Zeptal se Magnus
„S mojí sestřenicí Aline a její přítelkyní,“ odpověděl Alec.
„Můžeš se přidat k nám, jestli chceš.“ Navrhnul Magnus Alecovi.
„Tak jo,“ přikývl Alec.
„Dojdu nám pro něco k pití,“ nabídl se Magnus a zmizel u jednoho ze stánků.
„Šílenství,“ zamumlal Raphael.
„Hm?“ Otočil se po něm Alec.
„Táhnou se sem a cicmají se,“ pokračoval Raphael ve svém monologu. „A nejen oni ale i heteráci. Nemůžu si to nechat na doma.“
„Chtějí ukázat svojí lásku, oslavují jí,“ pokrčil Alec rameny.
„Já vím, ale nemusí u toho vypadat, jako šašci,“ protočil Raphael rameny.
„Odsuzuješ vlastní skupinu?“
„Vždyť mojí skupinu přehlížejí. Dívají se na tebe jako bys byl exot.“
„Znám ten pocit,“ přikývl Alec. „Není to tak dávno, co se na mě jako na exota dívala vlastní rodina.“
„Magnus něco naznačoval, ale neřekl to celý.“
„Vy jste o mě mluvili?“ Vyděsil se Alec.
„Magnus o tobě básní, kde může. Alec, Alexander....Furt dokola, až mi s tím leze na nervy.“ To bylo pro Aleca překvapením. Magnus se vracel s pitím, teprve až teď si Alec mohl všimnout jeho trika, které křiklavými barvami dávalo najevo jeho příslušnost k bisexuální menšině, zatímco Raphaelovo bylo umírněné s nápisem Grumpy Ace.
„Tady to je,“ podal oběma mužům kelímek.
„Děkuju,“ usmál se Alec. Raphael po nich hodil pohledem a rozhodl se, že je nejvyšši čas vyklidit bojiště.
Alec přešlápl z nohy na nohu a kousl se do rtu.
„Alecu?“ Přistoupil k němu Magnus.
„Raphael mi to řekl,“ zvedl Alec oči.
„Občas má kecavou,“ ušklíbl se Magnus.
„Takže je to pravda?“ Zeptal se Alec.
„Ano je,“ přikývl Magnus.
„Proč já?“ Nechápal Alec.
„Jsi nádherný, milý, pečující....“
„Nemůžu ti dát, co bys chtěl,“ přerušil Alec Magnuse.
„Proč si myslíš, že mi na tom záleží?“
„Protože to všichni chtějí,“ uhnul Alec pohledem.
„Já ne. Záleží mi na tobě, na tom co, ty cítíš a co prožíváš. A kdyby bylo nejhůř, mám dvě ruce. Rozhodně tě nebudu tlačit do něčeho, co je ti nepříjemné a co nechceš.“
„Tak...Tak.....Já tomu dám šanci. Chci tomu dát šanci.“ Magnus se nad Alecovou odpovědí usmál a přikývl.
„V tom případě, Alexandře, šel bys se mnou někdy na večeři?“
„Jako rande?“
„Jo jako rande,“ pousmál se Magnus.
„Rád,“ oplatil mu úsměv Alec.
***
„Lightwoode, tady seš! Všude jsme tě s Helen hledaly a...Ups promiň,“ zarazila se Aline.
„To je dobrý,“ ujistil jí Alec. „Magnusi, tohle je Aline, moje sestřenice a její přítelkyně Helen. Aline, Helen, tohle Magnus, můj...přítel...tak jako čerstvě a asi tak dvě minuty.“ Obě se rozesmály.
„Ty jedeš, Lightwoode,“ smála se Aline.
„Hádám, že rodinku by asi kleplo,“ ušklíbl se Alec.
„Tak to asi určitě. Vezmi ho příště s sebou.“
„To víš, že jo a některé poveze rovnou sanitka s infarktem.“
„Hlavně, že to berete s humorem,“ Magnus střílel pohledem z jednoho na druhého.
„Ono to občas ani jinak nejde,“ pokrčila Aline rameny.
***
Magnus vzal Aleca do restaurace Taki´s své kamarádky Maii. Alec se fascinovaně rozhlížel.
„Doufám, že se ti tu líbí,“ usmál se Magnus.
„Je tu úžasný,“ přikývl Alec.
Maia jim donesla jídelníčky a po chvíli se vratila, aby si zapsala objednávky.
„Mám spoustu otázek, něco znám od Raphaela, ale stejně by mě to zajímalo z tvého úhlu pohledu,“ začal Magnus.
„Ptej se na cokoliv.“
„Kdykoliv mě budeš moct zastavit, kdyby ti bylo něco nepříjemné.“ Alec přikývl.
„Kdys to o sobě zjistil?“
„Nebylo to hned, bylo mi asi 22. Můj první vztah skončil, poté co jsem ho zastavil, když se mi pokoušel dostat do kalhot. Pak mě podvedl a odešel. Pak jsem byl chvíli sám a tak nějak jsem začal přemýšlet o věcech a došlo mi, že když kolem mě všichni mluví o sexu, mě to nezajímá. Jde to mimo mě a nic mi to neříká, že nemám zájem o to, co oni popisují. Nestydím se, za to kdo jsem. Kdybych se styděl, tak na té oslavě nebouchnu a neřeknu to nahlas. Možná,“ uchechtl se Alec. „Bych měl jít své tetě poděkovat, že mi pomohla říct to nahlas.“
„Asi by ti nepoděkovala.“
„Asi ne,“ zavrtěl Alec hlavou.
„A jak to teď vůbec je v rodině?“ Zajímalo Magnuse.
„Od té doby jsme se neviděli a ani se nikdo nesnažil nikoho kontaktovat, takže hádám, že držíme tichou domácnost,“ pokrčil Alec rameny. „Uvidíme, jak dlouho to vydrží. Jednou se to musí zlomit. Ať už na jednu nebo na druhou stranu.“
***
Magnus po večeři doprovázel Aleca domů.
„Moc jsem si dnešní večer užil, Alexandře.“
„Já taky,“ přikývl Alec a usmál se.
„Určitě to někdy zopakujeme.“ Chvíli oba přešlapovali pod pouliční lampou, když se Magnus odvážil udělat první krok a chytil Aleca za ruku.
„Můžu tě políbit?“ Zeptal se. V Alecových očích mohl vidět mírné zaváhání a nakonec drobné přikývnutí. Magnus přitiskl svoje rty na ty Alecovy. Když se odtáhl podíval se na Aleca.
„Bylo to v pořádku?“
„Bylo to fajn,“ odpověděl s úsměvem Alec.
„To jsem rád,“ usmál se Magnus.
Tady máte odkaz na povídku v angličtině, kdyby byl někdo zdatný a chtěl si to dát znovu
https://archiveofourown.org/works/34778188/chapters/86595961
Komentáře
Celkem 2 komentáře
Karin 05.11.2021 v 20:48 Jsem zvědavá jak to bude pokračovat.
Andilek 06.11.2021 v 08:53 Jsem ráda, že se líbilo. Tohle je konec, pokračování nebude. Nechala jsem otevřený konec, aby si čtenáři mohli sami domyslet, jak by to mohlo pokračovat.
Děkuji za komentář