Andílkův blogPovídky a knihy

Anděl zkázy - 8. kapitola

Publikováno 08.08.2020 v 13:00 v kategorii Kapitolové povídky, přečteno: 60x

Jsem zpátky a přináším vám novou kapitolu. Dostáváme se do Edomu

Z dýmu se zhmotnil démon. „Kdo se mě opovažuje rušit?!“ zavrčel. „Otče!“ vydechl Magnus. „Magnusi, myslel jsem, že jsi na svého otce už zapomněl.“

„Potřebujeme tvou pomoc,“ pokračoval Magnus. „Víme, o Jonathanovi a Valentinovi Morgensternových,“ řekla Izzy. „Ten drzý spratek a jeho otec si myslí, že mohou ovládnout mé démony!“

„Chceme je zastavit!“ přidal se Jace. „A měl bych ti věřit, proč nephilim?“ zeptal se Asmodeus. „Mluví pravdu!“ prolomil ticho Alec. Asmodeus se k němu otočil. „Anděl! Vám se nedá věřit o nic víc než nephilim.“

„O tom se nebudu hádat,“ ušklíbl se Alec. „Magnusi, nevěděl jsem, že se paktuješ s nephilim.“

„Ne všichni jsou stejní,“ odpověděl Magnus. „Opravdu chceme pomoct! Pokud ti dva dosáhnou toho čeho chtějí, tak to bude konec. Konec pro nás všechny!“ ozvala se Clary. „Mají u sebe i Meč Duší. Víte, co se stane pokud se ho ten Anděl dotkne.“

„Nehodlám se ho dotýkat. Raději bych zemřel sám,“ odpověděl Alec. „Alexandře!“ zašeptal Magnus. „Dostanu vás do Edomu. Ale dál si musíte poradit sami,“ řekl Asmodeus. Všech šest přikývlo.






Simon otevřel oči a rozhlédl se. „Jste všichni v pořádku?“ staral se. „Ten upír je tu taky?“ zaúpěl Alec. „Děkuju pěkně,“ ušklíbl se Simon. „Třeba se bude hodit,“ ušklíbl se Jace. „To je fakt. Mohl by je kousnout do prdele!“

„Fuj!“ oklepal se Simon. „Tak jestli už se pánové vyžvanili mohli bychom jít Sebastiana s Valentinem hledat,“ navrhla Izzy. „Přijde to jen mě nebo je tu hrozný vedro?“ zajímalo Jace. „Jsi v pekle. Cos čekal?“ ušklíbl se Magnus. „Třeba klimatizaci,“ pokrčil Jace rameny. „Ti chlapi,“ povzdechly si Izzy s Clary.







Alec, který měl zrovna hlídku se obezřetně rozhlížel kolem. Když se za jeho zády ozvaly dvojí kroky. Nahmatal luk a otočil se. Jeho směrem k jeho úlevě šli jenom Jace s Clary. „Můžeme s tebou mluvit?“ zeptal se Jace. „Jo jasně. O co jde?“

„O naše parabatai spojení. Do teď jsem tomu nevěnoval pozornost, ale myslím, že je tu něco co bys měl vědět,“ odpověděl Jace. „Je něco špatně?“ zeptal se Alec. Jace s Clary si vyměnili pohledy. „Vzpomínáš si, jak Magnus říkal, že andělé se svým druhem komunikují pomocí vizí?“ zeptala se Clary. „Jo, vzpomínám. Proč o co jde?“

„Myslíme si, že jsi Jaceovi skrz parabatai spojení poslal zprávu,“ odpověděla Clary. „Jakou?“ Jejich pohledy se přestávali Alecovi líbit. „Posledních pár dní jsem měl sny. O tobě, o nás. Tady v Edomu. O Magnusovi.“

„Ven s tím Jacei!“ Začínal Alec ztrácet trpělivost. A taky v něm začínaly růst obavy. „Zabiješ Magnuse!“






Alec vypadal jako by dostal pěstí. „Co.....Co....Cože?!“ zeptal se. „Je mi to líto,“ vrtěl hlavou Jace. „Líto? Líto! Ne! Ne! Ne! Tohle je snad špatnej vtip! Hodně špatnej, Jacei!“

„Říkám, jen co jsem viděl!“ bránil se Jace. „Musel ses splést....Hele, i s tou předchozí vizi jsme se spletli. Špatně jsme si jí vyložili. Třeba sis i tuhle špatně vyložil.“

„Alecu!“ snažil se Jace. „Ne!“ vložil si Alec hlavu do dlaní. „S tím se odmítám smířit,“ zamumlal do dlaní. „Alecu,“ oslovila ho Clary. Zvedl hlavu. „Jestli k tomu dojde. Opakuju jestli. Chci, abys mi něco slíbil Jacei!“

„Cokoliv,“ přikývl Jace. „Zastav mě! Jakkoliv!“

„Ale Alecu,...,“ protestoval Jace. „Slib mi to! Slib mi to!“

„Slibuji!“






Za naprostého ticha postupovali Edomem. Jace, Clary i Alec se ztráceli ve stejných myšlenkách, Izzy s Magnusem nechápali to napjaté ticho a i Simon si všiml napjaté atmosféry a mlčel. Nakonec to dlouho trvající ticho nevydržela Izzy. „Co je s váma třema, jste v pohodě?“ zeptala se. „Jo jasně,“ odpověděli Jace s Clary. „Velkej brácho?“ otočila se s dotazem na Aleca. „Ehm....Co? Na co ses ptala?“

„Ptala jsem se jestli jsi v pohodě?“ povzdechla si Izzy. „Já nevím. Mám nějakej divnej pocit,“ pokrčil Alec rameny. „Chceš si o tom promluvit?“ zeptal se Magnus. „Ne. Teda jo....Ale asi ne teď...Musím si to srovnat v hlavě sám.“

„Jak chceš,“ pokrčil Magnus rameny. „Kdyby sis chtěl promluvit jsem tady.“

„Já vím,“ pousmál se Alec. Jak to mám asi říct? To mám k tobě přijít a říct ti, že jsem ten, kdo tě připraví o život? To není tak snadný! A jde to vůbec říct nějak citlivě a šetrně?

Komentáře

Celkem 2 komentáře

  • Karin 10.08.2020 v 20:54 Chudák Alec má zabít Magnuse ale doufám že to neudělá.


  • Andilek 10.08.2020 v 22:11 Vize jsou zrádné!! A záleží na jejich výkladu...Zřejmě si budeš muset počkat na celé poselství dané vize. Děkuji za komentář


  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?