Aliance - 7. kapitola

Alec za nimi zavřel dveře pokoje a přitáhl si svého manžela do polibku. Jeden druhému rozepínali knoflíčky a přitom se nepřestávali líbat.

„Povedu ti ruku,“ podíval se Alec Magnusovi do očí, když Magnus převzal od Aleca stélu. Alec vzal Magnuse za ruku, aby ho vedl, když mu Magnus na hruď kreslil runu. „Miluji tě, Magnusi Lightwood-Bane.“ Přitáhl si Alec Magnuse do polibku.

„Taky tě miluji, Alexandře Gideone Lightwood-Bane.“

***

Magnus s Alecem vedle sebe leželi s rukama spojenýma a vzájemně si hleděli po očí. Za zavřenými dveřmi probíhalo ještě opožděné veselí, některých hostů.

„Alexandře?“ Podíval se Magnus na Aleca, když se Alec ošil.

„Co se děje?“ Zeptal se Magnus.

„Já nevím, něco s Jacem,“ odpověděl Magnus.

„Tvůj parabatai si nedá pokoj ani v náš svatební den?“ povzdechl si Magnus.

„Nevypadá to naléhavě, počká to do rána,“ přitáhl si Alec Magnuse do objetí.

„To doufám, pane Lightwood- Bane. To by scházelo, abyste v den naší svatby chodil za jinýma.“

„Tak to se pan Lightwood-Bane, vůbec nemusí obávat. Je priorita číslo 1.“

***

„Jacei?“ Nakoukl Alec do Jaceova pokoje, hned druhý den ráno. „Jacei?!“ Jace se otočil ke dveřím se slzami v očích. „Co se stalo?!“

„Je pryč!“ Popotáhl Jace.

„Jak to myslíš? Kdo je pryč?“ Nechápal Alec.

„Clary. Andělé jí potrestali, že kreslila vlastní runy. Vzali jí vzpomínky.“

„Jacei, to mě hrozně mrzí. Já nevím, co říct.“

„Nenávidím je! Zachránila nás a tohle byla její odměna?!“ To se do Jaceova pokoje začali trousit další.

„Co se stalo?“ Vyzvídala Maryse.

„Z Clary je opět Civil,“ otočil se na ně Alec. „Andělé jí potrestaly, že kreslila vlastní runy.“

„Není to fér!“ Zaúpěl Jace.

„Šššš,“ hladil ho Alec konejšivě po zádech.

„Tak proto ty otázky, proto se chovala celý večer divně,“ zamračila se Maryse.

„Věděla, co přijde,“ doplnil Maryse Simon.

„Nabízela mi, abych se stala jejím parabatai. Proč by to dělala, kdyby věděla, co přijde?“ Nechápala Izzy.

„Třeba to tehdy ještě nevěděla. Nevíme, co se stalo od doby, kdy jsme se vrátili z Edomu po dobu, kdy šla zabít Jonathana.“

„Muselo se to stát, někdy během toho. Když mě prosila, abych jí udělal portál. Tehdy už to musela vědět.“

„Mě se ptala jestli si myslím, jestli Andělé umí odpouštět.“

„Co jsi jí řekla?“ Vyzvídal Jace.

„Že Andělé pracují zvláštními cestami.“

„Proč něco neřekla?“ Nerozumněl tomu Simon.

„Protože věděla, že kdyby nám to řekla. Nenechali bychom jí jít,“ odpověděl Simonovi Jace.

***

Alec s Magnusem vešli do bytu.

„Magnusi?“ Objal Alec svého manžela ze zadu.

„Znal jsem jí od dětství, jakou malou holčičku. Nemůžu uvěřit tomu, že je prostě pryč.“

„To nikdo z nás,“ políbil ho Alec do vlasů. „Neznal jsem jí tak dobře, jako ty. Ale něco v sobě měla. I když mi chvíli trvalo to přiznat.“

„Není něco, co bychom mohli udělat?“ Otočil se Magnus Alecovi v náručí.

„Nemyslím si. A pak byl by to špatný nápad. Jít proti vůli Andělů. Nevíme, co by udělali.“

„Máme na ní památku,“ usmál se smutně Magnus.

„Jsem jí za ní vděčný. Jen jí nikdy dostatečně nepoděkuju,“ objal Alec Magnuse.

***

Jace stále v naději, že se něco změní, chodil a Clary z dálky pozoroval. Ale nezměnilo se vůbec nic. Volný čas začal trávil trénováním Simona.

***

Alec s Magnusem si užívali volnou chvilku, když obdrželi ohnivou zprávu.

„To je od Spolku. Chtějí schůzku,“ zvedl Alec od zprávy oči. „S oběma.“

***

„Paní Konzulko,“ vstoupil Alec po vyzvání do Jiiny kanceláře s Magnusem v závěsu.

„Pánové, jsem ráda, že jste tu rak rychle.“

„Přišli jsme hned, jak jsme obdrželi zprávu, madam,“ odpověděl Alec.

„Vzhledem k nedávným událostem se sešla Rada a po dlouhé debatě jsme se rozhodli, že je opravdu na čase začít se změnou.“

„Jakou změnu máte na mysli?“ Zeptal se Magnus.

„Myslím tím, pane Bane,...“

„Lightwood-Bane,“ opravil Jiu Magnus.

„Pane Lightwood-Bane, že je na čase stáhnout naší bariéru bránící Podsvětu vstup do Idrisu.“

„To je úžasný!“ Usmál se Alec.

„To jistě, pane Lightwood-Bane,“ zdůraznila Jia, aby zas ani jeden neměl možnost jí opravit. „Ale proto jsem vás sem nepozvala.“

„Tak proč tedy?“

„Chci vám nabídnout pozici Inkvizitora a Nejvyššího čaroděje Alicantského.“

„Není nic takovýho jako Nejvyšší čaroděj Alicantský,“ nakrčil Magnus čelo.

„Teď už ano.“

„To jako, že bychom oba odešli do Idrisu?“ Zeptal se Alec s povytaženým obočím.

„Ano, pane Lightwood-Bane.“

„A Institut?“ Zeptal se Alec.

„Na pozici Vedoucího Institutu vám nechám volnou ruku, pane Lightwood-Bane.“

***

„Takže Idris, hm?“ Pousmál se Jace.

„Už je to tak,“ pokrčil Alec rameny.

„To abychom to šli oslavit,“ přidala se Izzy. „Ale jen na chvíli,“ vykrucoval se Alec.

„Musíme balit.“

Magnus se rozesmál. „Tvůj manžel je čaroděj, není třeba dělat žádný velký balení.“

„Fajn,“ protočil Alec očima. „Vyhráli jste!“

„Ještě si nám neřekl, kdo sem přijde jako nový Vedoucí Institutu,“ připomněla mu Izzy.

„Dobře, žes to zmínila,“ usmál se tajemně Alec. „Tímto tě Isabelle Lightwood, jmenuji do funkce Vedoucí Institutu.“

Izzy poklesla brada. „Já?“

„Neumím si, na tom místě představit nikoho lepšího,“ odpověděl jí Alec.

„Izzy to je úžasný,“ objal jí Simon.