Ace and Gay versus The Clave - 5/5

Stáli před Institutem a povídali si o všem možném, teda hlavně o práce. Jeff se zajímal, co dalšího má Lydia a Alec v plánu změnit, protože jenom už svatba s Podvěťanem je velkým krokem k úspěchu.

„Alec by byl rád, kdyby padli i zábrany bránící Podsvěťanům vstupu do Alicante. Ale oba víme, že to bude běh na dlouhou trať.“

„Věřím, že se to jednou stane,“ ujistil jí Jeff, chtěl něco dodat, když mezi ně vrazila ubrečená Clary.

„Clary? Clary, je všechno v pořádku?“ Starala se Lydia. Ale Clary jí ignorovala, jako by jí ani neslyšela a neviděla.

„Co se stalo?“ Nechápal Jeff.

„To by mě taky zajímalo,“ rozhodila Lydia rukama.

***

Lydia s Jeffem vešli do Institutu a zamířili ke stolu, u kterého seděl Jace.

„Vy jste se s Clary pohádali?“ Zeptala se Lydia.

„Ne, proč?“ Nechápal Jace.

„Viděli jsme jí, jak s pláčem utekla z Institutu,“ odpověděl Jeff. „Když jsme za ní volali ani se neotočila.“ Jace vstal ze židle a šel Clary hledat.

Později se všichni dozvěděli, že Andělé Clary potrestali za kreslení vlastních run a sebrali jí vzpomínky.

***

Lydia a Jeff seděli v kanceláři Vedoucího Institutu a procházeli společně hlášení z misí. Zatímco Alec byl na jednání v Alicante. Jeff zavadil prsty o Lydiinu ruku, ta zvedla hlavu.

„Je to v pořádku?“ Ujišťoval se Jeff.

„Jistě,“ přikývla s úsměvem.

„A tohle?“ Pohladil jí po tváři.

„Provokuješ,“ rozesmála se.

„Krásně se směješ.“

„Co to do tebe dneska vjelo?“ Cukalo Lydii v koutcích.

„Jsme tu sami, tak testuji kam až smím zajít,“ odpověděl Jeff.

„A co...?“ Přiblížil se k Lydiím rtům, když se otevřely dveře a dovnitř vešel Alec.

„A já si naivně myslel, že budou pracovat,“ vrtěl pobaveně hlavou Alec.

„Nech si to na příště,“ líbla Lydia Jeffa na tvář.

„Tak co je nového?“ Zajímala se Lydia.

„Spousta věcí,“ odpověděl Alec. „Jia si nás pozvala, protože....Jmenovala mě novým Inkvizitorem.“

„To je úžasný!“ Objala Lydia Aleca. „Ale počkej, když odcházíš do Alicate, co Magnus?“

„Nastávají velké změny,“ usmíval se Alec. „Magnus bude historicky prvním Nejvyšším čarodějem Alicante a budou se rušit zábrany bránící Podsvěťanům vstupu.“

Lydia nadšeně vyjekla. „Takže jsme vyhráli!“

„Jo vyhráli jsme, Branwell!“ Lydia vyskočila z gauče a Aleca objala. „Měl bych pro tebe práci,“ sdělil jí, když ho pustila.

„Jakou?“ Zeptala se.

„Jia chce práci přenechat mladší generaci. Potřeboval bych Konzula, bereš?“ Navrhnul jí Alec. Lydia na něj chvíli koukala a pak se podívala po Jeffovi. „Pro Jeffa taky něco najdeme.“

„Budu panu Ikvizitorovi vařit kafe?“ Zeptal se pobaveně Jeff.

„Třeba,“ zasmál se Alec. „Teď vážně, co strážný v Gardu?“

„Platí,“ přikývl Jeff.

***

Ani po roce si Jeff nebyl jistý kam až smí zajít. Spolu s Lydií se procházeli po Andělském náměstí, když se Lydii ruky dotkly Jeffovi prsty.

„Klidně mě vezmi za ruku,“ řekla mu a sama ho za ruku ho chytila. Stejně polibky. Lydia občas sama musela převzít iniciativu. „Já chápu, že se bojíš. Ale pokud by mi bylo něco nepříjemné zastavila bych tě.“

„Promiň, ještě nikdy jsem s asexuálem nechodil. Je pro mě nové.“

„Rozumím,“ přikývla. „Pro Johna to taky bylo nové.“

„Co se stalo?“ Zeptal se.

„Byla to zpackaná akce. Vyslýchali jsme jednoho čaroděje, měl informace, které jsme potřebovali. John vedl útok, stáli proti přesile. Neměli šanci, vlastně jsem se nikdy nedozvěděla, co se stam stalo.“

„To mě mrzí,“ objal jí Jeff.

„Všechno co jsem si vysnila bylo pryč. Proto jsem se taky uzavřela a už jsem nikoho dalšího nechtěla.“

„Alec ti dodal odvahu?“

„Přesně,“ přikývla. „Když se Magnus objevil, nechala jsem Aleca jít. Když jsem viděla, co udělal. Nemohla jsem dál tajit kdo jsem. I když vím, jak se k nám Spolek staví.“

„Nakonec jste to ale dokázali. Změnili jste mínění Spolku.“

***

Jeff přišel domů a přivítal ho prostřený stůl a v kuchyni báječně voněla večeře. „Něco slavíme?“ Objal Lydii, která stála u plotny a slévala brambory.

„Vůbec ne,“ zavrtěla hlavou. „Copak nemůžu svého přítele překvapit slavnostní večeří?“

„Jistě, že můžeš. Spíš jsem se bál, jestli jsem na něco nezapomněl.“

„Nezapomněl,“ zavrtěla Lydia hlavou. „Jdi se převléct, večeře bude za minutku.“ Jeff se vrátil na balkon, kde Lydia na talíře nakládala rybu a brambory a otevřel láhev s vínem a rozlil ho do sklenic.

„Takže na nás,“ pozvedl skleničku k přípitku.

„Na nás,“ usmála se Lydia.

***

„Potřeboval jsi něco?“ Nakoukla Lydia do Alecovi kanceláře.

„Jdeme do New Yorku, tak se připrav a můžeš vzít s sebou Jeffa.“

„Co se děje? Vypadáš napjatě.“

„Clary se vrátila, takže je to oficiální návštěva,“ pokrčil Alec rameny. „Jo takže Spolek jde oficiálně přivítat navráceného ztraceného bojovníka, proto seš v modrém.“

„Jo,“ protočil Alec očima.

„Dej nám minutku,“ ušklíbla se.

***

Lydia s Jeffem, Alec s Magnusem, Izzy se Simonem a Clary s Jacem nakonec skončili u Takiho,na menší oslavě.

***

Když se pak večer Lydia, Jeff, Alec a Magnus vrátili do Alicante. Lydia si přitáhla Jeffa v posteli do náruče a večer zakončili mazlením.