Ace and Gay versus The Clave - 1/5

Lydia držela stélu u Alecovi paže, byla připravená jí stáhnou pryč a třeba i utéct, když to bude třeba. Alec si tohle nezasloužil. Styděla se, že vůbec souhlasila. V tu samou chvíli bouchly dveře a do sálu vešel Magnus. Lydiii se ulevilo a sledovala výměnu pohledů mezi Alecem a Magnusem. Slyšela, jak Maryse žádá Magnuse, aby opustil Institut, on jí na to řekl, že je to pouze mezi ním a Alecem a že neodejde dřív, dokud ho o to Alec nepožádá. Alec stál jako solný sloup, neschopný slova.

„Alecu,“ oslovila ho Lydia.

„Promiň...Já nemůžu,“ otočil se Alec k ní. „Myslel jsem, že děláme správnou věc, ale tohle to není.“

„Nemusíš mi nic vysvětlovat,“ usmála se Lydia. „Jen jdi, budu v pořádku.“ Alec se otočil a došel k Magnusovi a přede všemi ho políbil. Lydia se usmála, přesto jí však hlodal červík špatného svědomí.

Od začátku věděla, že je to špatný nápad. Neměla souhlasit, kvůli němu, kvůli sobě. Vždycky věděla, že je jiná. A před Spolkem to musela tajit, stejně jako Alec. Nabídku od Johna, přijala jen proto, aby se vyhnula otázkám, tehdy nevěděla, že se z jejího vztahu s ním stane láska na celý život. K jejímu překvapení, byl John chápavý a nevadilo mu, že je jiná. Rychle se smířil s faktem, že s Lydií nebudou mít intimní vztah ani děti. Když se mu svěřila, že je asexuální, chvilku mu trvalo, než se s tím vyrovnal, ale při společném úsilí, jejích vztah klapal.

Lydia si povzdechla a usmála se, když viděla, jak jsou všichni nadšení z toho co Alec udělal. No ne zrovna všichni, ale většina. „Budeš v pohodě?“ Oslovil jí Jace. „Jasně, byla to správná věc. Udělala jsem to pro něj, i pro sebe.“ Naposledy se na Jace podívala. „Popřej jim za mě štěstí.“ A odešla.

***

Lydia za sebou zavřela dveře kanceláře a začala balit. Byl čas začít nový život. Možná po tom, co se teď stalo, konečně i ona najde odvahu říct světu pravdu. Někdo zaklepal na dveře a dovnitř vešla Izzy.

„Můžu dál?“ Zeptala se.

„Jasně, pojď dál,“ přikývla Lydia.

„Chtěla jsem ti poděkovat, za to co jsi udělala.“

„Musela jsem ho nechat jít,“ odpověděla Lydia. „Byla to správná věc.“

„Takže co teď?“ Zeptala se Izzy.

„Vrátím se do Alicante a ponořím se do práce.“

„Nemusíš odcházet, jsme rádi, že tě tu máme.“

„To jsem ráda,“ usmála se Lydia. „Ale teď potřebuji být chvíli sama.“

Izzy přikývla, jako že rozumí co tím chce Lydia říct. „Kéž bych měla odvahu tvého bratra,“ prolomila Lydia ticho. „Možná by bylo všechno jinak.“

„O čem to mluvíš?“ Nerozuměla jí Izzy.

„Jsem asexuál,“ promluvila Lydia po chvíli ticha.

„Takže ty jsi nikdy...Nikdy..“

„Přesně tak,“ přikývla Lydia. „John byl chápavý, nevadilo mu to. Takže, když jsem ho ztratila, rozhodla jsem se uzavřít se před světem.“

„Jak jsem řekla, nemusíš odcházet. Takže až se se vším vyrovnáš, můžeš se sem vrátit. U nás budeš mít vždycky zastání.“

„Děkuji Isabelle, jsi skvělá kamarádka.“ Usmála se Lydia.

„Možná bys mu to měla říct,“ promluvila po chvilce Izzy. „Má právo to vědět.“

„Máš pravdu, dojdu za ním...spíš za nimi hned.“

***

Lydia našla Aleca s Magnusem na chodbě, jak spolu o něčem mluví.

„Doufám, že neruším,“ oslovila je.

„Vůbec ne.“ Zavrtěl Magnus hlavou.

„Stalo se něco?“ Zbystřil Alec.

„Ne.“ Zavrtěla Lydia hlavou. „Chtěla jsem vám popřát štěstí, vypadáte jako roztomilý pár.“

„Děkujeme a vlastně bychom ti měli poděkovat.“ Usmál se Magnus.

„To nemusíte. Byla to správná věc. A když mluvíme o dělání správných věcí.“ Podívala se na Aleca s Magnusem. „Jsem asexuál.“

„Jsem rád, že jsi mi to řekla.“ Usmál se Alec a objal jí. „Mohla jsi mi to říct. Kdybych věděl, že...“

„Oba jsme byli chycení v pasti. Hledali jsme jen cestu ven.“ Zavrtěla Lydia hlavou. „Nechala bych tě jít, tak či tak. Kdyby se Magnus neobjevil.“

„Děkuji.“ Usmál se Alec. „U nás budeš mít vždycky dveře otevřené.“

„To samé říkala i Isabelle. A pak byl jsi to ty, kdo mi dodal odvahu, říct to nahlas.“

„Pojď sem.“ Přitáhl si jí Alec do náruče.

Lydia si přes Alecovo rameno všimla, jak se k nim blíží Maryse s Robertem a podvědomě tušila problémy.

„Co to mělo být?“ Ječela Maryse. „Ztrapnil jsi nás přede všemi!“

„Tohle nikdy nebylo o tobě.“ Odstoupil Alec od Lydie.

„Jedna věc je odvolat svatbu a druhá věc je líbat čaroděje před celým Spolkem. Tos ho nemohla zadržet?“ Vylila si vztek Maryse na Lydii.

„Nemohla,“ ušklíbla se Lydia. „Alec je dospělý a může si dělat co chce. Navíc, bych ho pustila tak i tak. I kdyby nešel políbit Magnuse.“

Maryse těkala očima mezi Alecem, Lydií a Magnusem. „To hodláš zahodit všechno kvůli Podsvěťanovi?“

„Počkej, počkej. Takže ti vadí, že jsem políbil čaroděje ale to, že jsem gay je v pohodě?“

„Ani ho neznáš,“ poukázal Robert.

„Ale plánuji ho poznat, takže se s tím srovnejte.“ Maryse po nich naposled hodila naštvaný pohled a odešla a Robert jí následoval.

„Díky, žes nic neřekl.“ Usmála se Lydia.

„Není to moje věc,“ zavrtěl Alec hlavou. „Je to jenom na tobě, kdy a komu to řekneš.“

***

Lydia společně a Alecem byla povolána do Idrisu, podvědomě tušila, že to co se stalo na svatbě nezůstane bez odezvy Spolku. Imogen Herondale si je oba ve své kanceláři měřila pohledem, který by mohl zabíjet.

„Máte oba tušení, co jste to provedli?!“ Začala na ně křičet, sotva se za nimi zavřeli dveře.

„Zrušili jsme svatbu?“ Otázal se Alec a Lydia do něj varovně šťouchla.

„Taková ostuda před celým Spolkem. Líbat Podsvěťana.“

„Lydia za nic nemůže.“

„Samozřejmě, že může. Byla na vás moc měkká,“ prskala Imogen. „Ani jeden dlohodobě neočekávejte nějaké povýšení, to co jste provedli je skandální. Do Institutu vám přidělen dohled, jedno pochybení a můžete oba dát Institutu sbohem. A teď vypadněte!“

Lydia se ještě dlouho dívala na zavřené dveře.

„Co?“ Zvedl Alec tázavě obočí.

„Chtějí válku? Mají jí mít, my jim ještě ukážeme, že LGBT lovci mají stejná práva jako oni, stejně jako vybojumeme stejná práva pro Podsvět.“

„To se mi líbí!“ Mrknul na ní Alec.

***

„Jak to šlo v Idrisu?“ Zajímala se Izzy.

„Run nás zbavovat nebudou, na povýšení nemáme ani pomyslet a bude nám přidělen dozor ze Spolku,“ ušklíbla se Lydia a Alec protočil očima.

„No tak to je fakt hezký,“ ušklíbla se Izzy.

„Jo takže jdu zavřít Frayovou a Jace někam do sklepa a nepustím je odtamtud,“ podotkl Alec a Izzy s Lydií se rozesmály.