Andílkův blog

Následující ráno „Dobrý ráno,“ zamumlal Alec, když se ráno objevil v kuchyni. „Dobré ráno, jak ses vyspal?“ zajímala se Isabella. „Fajn,“ zalhal. „Vypadáš jako bys toho moc nenaspal,“ všiml si Jace. „Spal jsem dobře!“ Šlehl Alec po Jaceovi pohledem a nalil si kafe. „Alecu, prosím! Mluv s náma, my ti chceme pomoct.“ Alec sklonil hlavu a zadíval se na svůj hrneček s kafem a zavřel oči. Několikrát se zhluboka nadechl. „Sebastian mě málem… Celý článek ›

Jsem tu s další dávkou oblíbených povídek Let me Sign -orphan_account https://archiveofourown.org/works/8332891/chapters/19087168Alec je autista s láskou k hudbě, výtvarnému umění a rozrůstající se sbírkou zvonkoher. Trpí úzkostmi a problémem najít si přátele.Přichází Magnus, který je k Alecovi přidělen, aby mu pomáhal. Jak se postupně sbližují přerůstá jejich vztah v něco vícPovídka není dopsaná. Autorka s ní skončila, protože na ní neměla čas ani… Celý článek ›

Dozvídáme se, co přesně se Alecovi stalo Izzy s Alecem vešli do posilovny. „Kancelářské krysy se přišli protáhnout?“ zasmál se Jace, když je uviděl. „Nejsem kancelářská krysa,“ ušklíbl se Alec. „Fotím i v terénu. Takže se dost nalítám.“ „Tak jsem to nemyslel,“ omlouval se Jace. „Však v pohodě,“ mávl nad tím Alec rukou. „A co společná večeře, kluci?“ navrhla Izzy. „Uvařím.“ „Néé!“ zhrozil se Jace. Alec mezi nima nechápavě… Celý článek ›

Nějak nevím, co k ní říct „Ahoj,“ kývla Alecovi na pozdrav Izzy. „Chceš kafe?“ Alec si promnul krk. „Ahoj, díky už jsem měl. Stejně musím za deset minut do terénu. Mám dneska focení venku,“ odpověděl. „Tak si to užij,“ ušklíbla se. „To si piš, že užiju. Čeká mě setkání s mladou, krásnou holkou.“ „Aby ti nedělala návrhy.“ „To už tu bylo několikrát,“ pokrčil Alec rameny. „Kolikrát jsem přemýšlel, že si nechám na čelo… Celý článek ›

Jak strávil svůj den Magnus, předtím než ho neznámý muž polil kávou? Magnus přišel domů, promnul si unavené oči a nalil si sklenku whiskey. Posadil se do křesla a dlouze si povzdechl. Tohle mě jednou zabije! Právě se vrátil z focení. Kariéra nejžádanějšího modela New Yorku ho vyčerpávala. Když se ohlédl do minulosti občas uvažoval, jestli mu to za to vůbec stojí. I jeho milostný život stál za pendrek. Většina žen a mužů, se kterými chodil, ho chtěla… Celý článek ›

Alec po neshodách s rodiči a nevydařeném vztahu odejde z domova. O deset let později se opět shledává se svými sourozenci a krásným neznámým.... Isabella s úsměvem na tváři postávala před budovou Vogue, začaly se jí plnit sny. Její pohovor se šéfovou Lydií Branwell dopadl dobře a ona už se nemohla dočkat až se ponoří do práce. Naproti tomu Jace si našel práci v posilovně. Izzy s obrovským úsměvem na tváři vešla do budovy a zamířila k výtahu.… Celý článek ›

A máme tu závěr.... PS. Zajímalo by mě, jestli někoho napadne jakou povídkou z jiného fandomu jsem se inspirovala. Luke otevřel dveře a pustil Aleca s Magnusem dovnitř. „Nezlobili?“ Zajímal se Magnus. „Tak zlatý děti jsme snad ještě nehlídali,“ usmíval se Luke. Načež zachytil záblesk na Magnusově prstě. Otočil se na Aleca spiklenecky na něj mrkl. „Co?“ Nechápal Alec jeho pohled. „Držím pusu na zámek,“ slíbil mu Luke. „Chci vědět, kdo si toho… Celý článek ›

Zasnoubení a možná něco víc (mrkající smajlík) Po večeři se ruku v ruce procházeli večerním New Yorkem. „Už jsme takhle spolu nebyli hodně dlouho. Jen my dva,“ pousmál se Magnus a přitiskl se k Alecovi. „Hádám, že nikdy. Vždycky jsme s sebou měli oba kluky,“ políbil Alec Magnuse do vlasů. „To máš pravdu.“ Došli domů a Magnus stáhl Aleca k sobě na gauč. A nenasytně ho políbil. „Vydrž ty nedočkavče,“ zasmál se Alec a políbil ho na špičku… Celý článek ›

Malé/velké překvapení Magnus stál na balkoně a díval se na New York. Kluci před několika málo minutami usnuli. A on s Alecem měli klid. „Víno?“ Podával mu Alec skleničku. „Díky.“ Usmál se Magnus. „Na tuhle úžasnou rodinu,“ pronesl Alec připitek. „Na rodinu.“ Usmál se šťastně Magnus. „Lásko, napadlo mě,“ pokračoval Magnus. „Co kdybys Rafaela adoptoval?“ Alec se zarazil v půlce pohybu. Magnus, když viděl jeho výraz se začal omlouvat.… Celý článek ›

Soud Alec vešel do kanceláře. Maia ho s úsměvem vítala. „Někdo tu očividně potřebuje kafe!“ Prohlásila. „Proč se někdo dobrovolně rozhoduje ničit druhým štěstí? A ještě se toho domáhat soudně? Leze to do peněz a je to časově náročný. Právník ti taky nebude dělat zadarmo.“ „Důchodci mají času,“ pokrčila rameny. „Jak to vidíš?“ Zeptala se. „Za měsíc máme první stání. Já na nervy, Magnus na nervy. Rafael nám brečel v náručí, že… Celý článek ›